Každého, kdo propadne józe celou svou bytostí, začne dříve či později zajímat, jak se jóga praktikuje v místě jejího původu – v Indii. Lekce jógy najdete pravděpodobně v každém aspoň trochu větším městě, za dvě nejznámější centra lze považovat Rišikéš (stát Uttarákhand, sever Indie) a Mysore (stát Karnataka, jižní Indie). Právě Mysore je město, z kterého se začala do světa šířit aštanga vinjása jóga, tradiční dynamický styl. A toto město se také stalo na téměř dva měsíce koncem roku 2013 mým domovem...

Život v Indii

Indie se dá popsat mnoha způsoby, ale stejně tak ve vás možná zanechá pocit a souznění, které nedokážete vyjádřit ani tisíci slovy. Může se vám zdát špinavá, chudobná, hlučná, chaotická, uspěchaná a plná lidí, co vás chtějí natáhnout a ošidit. Ale zrovna tak vás může okouzlit všemi svými barvami, vůněmi, pestrou kulturou, historií a stále ještě velkou řadou ochotných, milých lidí. Je dobré přijet s minimem očekávání, bez předsudků a zaměřit se na takové kvality, jako je trpělivost a nehodnocení. Pokud si před cestou něco o Indii přečtete nebo si necháte vyprávět od kamarádů, co tam byli, asi budete mít nějaký obrázek toho, co vás čeká. Nicméně pravděpodobně brzo zjistíte, že indická realita je úplně jiná, než jste si ji představovali. Aklimatizace může zabrat třeba pár dní nebo i víc jak týden. To, že jste si v Indii zvykli, poznáte, když se vám podaří přejít silnici bez toho, aniž byste se báli o život. Doprava je víceméně jeden velký chaos, kde se mezi sebou proplétají auta, náklaďáky, autobusy, rikšy, motorky, kola, a do toho všeho se často zamotají i všudypřítomné posvátné krávy. Ty jsou opravdu všude, většinu dne probírají hromady odpadků a hledají, co by mohly sežrat. Vedle krav se tu potuluje spousta psů, kteří však nejsou nebezpeční, vlastně si s lidmi ve většině případů rádi hrají. Daleko větší pozor je potřeba si dát na opice, které ve snaze získat kus jídla mohou i kousnout.

Indická kultura je velmi rozmanitá. Drtivá většina místních lidí je nábožensky založená. Jednoznačně nejvíc je zde hinduistů, ale často potkáte například i muslimy a své kostely tu mají i křesťané. Ženy nosí většinou tradiční oděv – sárí, muži nejčastěji nosí kalhoty a košile. Děti chodí do škol v uniformách, které jsou odlišné škola od školy. Vtipné je, že i při teplotě nad 30 stupňů potkáte Indy s kulichem na hlavě – a rozhodně to není taková náhoda, jak jsem si myslel. Šortky a tílko stále budí velkou pozornost, ať jste ve městě, nebo na vesnici, pro ženy je to ještě daleko horší. Pokud nechcete být neustále středem pozornosti, je bohužel nezbytné pořídit si dosti zakrývající oblečení s délkou minimálně pod kolena. V horkém indickém klimatu to není nic příjemného, ale rozhodně je to v zájmu vaší vlastní bezpečnosti.  

V Indii narazíte na různé lidi. Počítejte s tím, že ti, od kterých chcete něco koupit, se vás pokusí obrat o co nejvíc peněz. Je tedy dobré se připravit na to, že o výslednou cenu budete často smlouvat. Leckdy se vám může podařit snížit původní cenu třeba o 40–50 %, záleží, o jak moc na začátku nastavili reálnou cenu. Také je dobré zeptat se na cenu téhož zboží u dvou tří různých prodejců; člověk pak získá mnohem lepší přehled o skutečných cenách. Co se týká potravin a ubytování, je Indie o poznání levnější než Evropa. Mimo obchodování jsou v Indii ale lidé milí a ochotně ve všem poradí. Ne vždy se ale dá na jejich informace spolehnout, proto například při cestování je lepší se zeptat klidně tří různých lidí na stejnou informaci. Velmi často se s vámi místní (především muži a děti) dají do řeči. Ptají se víceméně vždy na to samé – jméno, odkud jste, co tu děláte a jestli se vám Indie líbí. Žena se nevyhne otázce, zda je vdaná (rozhodně je ve většině případů dobré odpovědět ano). Indie neustále ekonomicky roste a západní vliv je na mnoha místech velmi patrný Zejména u mladých lidí pak je vidět velká snaha přiblížit se západu (oblékání, světově známé značky, elektronické vymoženosti atd.). Kontrast k této skutečnosti pak představují cizinci, kteří sem přijíždějí právě kvůli studiu jógy a dalších indických tradic.

Mysore

Město Mysore nepatří mezi velká indická města, což znamená, že tu žije kolem 1 milionu obyvatel. Leží v jižní Indii, ve vnitrozemí a nejvhodnější doba pro pobyt zde je mezi říjnem a březnem, nejvíce cizinců přijíždí za jógou v prosinci a lednu. Vřele doporučuji přijet již v říjnu a listopadu, na lekce ještě nechodí tolik lidí, a učitel má tedy více prostoru se vám věnovat. V říjnu tady rovněž probíhá Dasara, státní svátek trvající 10 dní, který končí velkolepou přehlídkou a celé město lidé ozdobí květinami. Teploty se v tomto období pohybují okolo 25–30 stupni, prší minimálně. V Mysoru stojí za vidění místní palác, dále Chamundi Hill – posvátný kopec, na který vede 1000 schodů; cestou nahoru uvidíte krásnou obrovskou sochu Nandina, býka, na kterém jezdí Šiva. Vynechat nelze ani největší městskou tržnici (Devaraja Market) s ovocem, zeleninou, vůněmi, květinami a dalším zbožím. Jógová studia najdete především ve čtvrtích Lakshmipuram a Gokulam. Gokulam je vůbec takové místo samo o sobě, je to čtvrť, kde přebývá nejvíce cizinců. Nachází se zde totiž nejznámější jógový institut – KPJAYI (Krishna Pattabhi Jois Ashtanga Yoga Institute), kam za aštangou míří nejvíce studentů. Zakladatel institutu Pattabhi Jois byl totiž ten, díky němuž se aštanga jóga tak rozšířila. Po jeho smrti (2009) zde vyučuje jeho vnuk Sharath Jois a Pattabhiho dcera Saraswati. Všechny potřebné informace najdete na http://kpjayi.org. V Mysore však naleznete řadu dalších vynikajících učitelů – Ajay Kumar (http://sthalam8.com), Vijay Kumar (http://www.ashtangasaadhana.com), Chidananda (http://ashtanga.org), Sheshadri (http://www.sheshadri.com) nebo Vinay Kumar (http://www.pranavashya.com), který učí prána vášja jógu a přezdívá se mu mistr záklonů. Na drop-in lekci vás pustí jen výjimečně, většinou si musíte zaplatit alespoň týden, nebo také celý měsíc. Cena drop-in lekce je okolo 500 rupií, týden cvičení vyjde zhruba na 2500 rupií a měsíc kolem 10 000. Délka teachers trainingu se pohybuje od jednoho do dvou měsíců. Osobně jsem absolvoval kurz u Chidanandy, který trval 6 týdnů, zahrnoval ranní lekce formou mysore, výuku adjustmentů, pránajámu, meditace, přednášky jógasúter, očistné techniky a základy ájurvédy. Velmi doporučuji! Cena za celý kurz byla 60 000 rupií, u ostatních škol bude cena podobná. Věřím tomu, že člověk v Indii zažije a potká přesně to, co potřebuje, na co je připraven a co ho nejvíc vnitřně obohatí. Ať už si tedy Indii zamilujete, či ne, přijměte s vděčností vše, co vám dá.

Pár praktických informací

Pokud chcete absolvovat teachers training nebo pouze chodit na lekce, je dobré každopádně napsat dopředu e-mail do školy, kam chcete chodit. Další krok: koupit letenku (Bangalore, nejbližší letiště). Ta je totiž potřeba doložit při žádosti o vízum. Můžete žádat o normální turistické vízum (platí na půl roku), s kterým byste neměli mít žádný problém. Nicméně místní úřady vám mohou dělat problémy ústící až v deportaci ze země, protože s turistickým vízem by člověk nejspíše neměl cvičit jógu. Nejjistější je tak zažádat o studijní vízum, které je dražší, platí déle, ale je také obtížnější ho získat. Já jsem naštěstí s turistickým vízem neměl problém. Zpracování žádosti trvá týden, po kterém dostanete své vízum a můžete začít balit. Sbalte si málo oblečení, a pokud možno takové, co tam pak necháte. Jinak toho moc potřeba není, můžete si vzít léky, repelent atd., ale to všechno seženete bez problémů na místě. Místní léky jsou navíc účinnější (vlastní zkušenost), pokud budete mít větší zdravotní problémy, nemocnice ve městě jsou na vcelku slušné úrovni (taky vlastní zkušenost). Do Indie se doporučuje mít očkování především proti žloutence a břišnímu tyfu. Také se doporučuje vzteklina a další očkování jsou vhodná, pokud se chystáte do venkovských oblastí. Na cestu si s sebou vezměte buď eura, nebo asi lépe dolary, které si potom vyměníte za rupie. Bankomatů je ve městě hodně, ale většinou nelze vybrat více než 10 000 rupií na den, pouze jeden vydal 25 000. Kurz je 100 INR = 32 Kč, pro dobrou cenovou orientaci tedy dělte částku v rupiích třemi. 

Když dorazíte na místo, vydejte se nejprve do jógové školy, kde chcete cvičit. Škola většinou poskytuje kompletní servis – vymění vám peníze, zajistí ubytování, pitnou vodu a třeba i půjčí skútr, motorku či kolo. Ubytování v Lakshmipuramu pro jednoho se dá sehnat od 5500 rupií, větší byt pro 2–3 lidi za 8–10 000. Pokud budete bydlet v Gokulamu, tak počítejte ještě tak o 4 tisíce víc, záleží na velikosti a vybavení. Každopádně je dobré mít bydlení, kde si můžete něco uvařit. Do zásuvek není potřeba adaptér, proud ale často vypadává, třeba i na několik hodin. Dopravovat po městě se můžete buď autobusem (pokud víte, kam a jakým číslem jet), který vyjde kolem 10 rupií, nebo rikšou – na většinu míst po městě za max. 60–80 rupií. Dostatečně najíst se dá za 50–100 rupií. Restaurace tu fungují pod názvem hotel a nabízí převážně vegetariánskou stravu, ale bez problémů seženete i maso. Mezi tradiční lahůdky patří thali, curry, sambar, idly, dosa a celá řada výborných placek, které nahrazují chléb. Po krátké době se zorientujete a pochopíte rozdíl mezi chapati, roti, parathou, naanem a několika dalšími. Na alkohol téměř nenarazíte, a pokud ano, tak za dosti vysokou cenu. Tradičním indickým nápojem je masala chai – černý čaj s mlékem a kořením. Indická kuchyně je dosti ostrá a to, co místní považují za nepálivé, je pro nás až až. Kromě indických jídel narazíte jen na několik málo restaurací nabízejících jiný styl stravování. Indická kuchyně je ale pestrá a velmi dobrá, a pokud se budete chtít během svého pobytu naučit ovládnout přípravu tradičních dobrot, není problém vyzkoušet kurz vaření, který mnohé školy nabízejí. Kromě vaření se můžete vzdělat i v ájurvédě, naučit se tančit klasický indický tanec, hrát na hudební nástroj nebo proniknout do tajů ájurvédské masáže.

autor: Marek Petráček

http://yoga-marek-petracek.webnode.cz