Vysoká hora se ční nad údolím a dosahuje svým vrcholkem až do modré oblohy občas zbarvené bílými mraky, které svou rychlostí prchají a už se nevracejí. Přinášejí a odnášejí.

Pokud bychom tohle uměli se svou myslí, bylo by naše vědomí naprosto rozvinuté. Časté poryvy mysli zatemňují realitu, anebo vytvářejí příběhy, které nás mají ubezpečit, že je to právě ten svět, kde chceme žít. Často považujeme za realitu obsahy naší mysli, zatímco bychom měli hledat pravou podstatu právě až za těmito vibracemi mysli (stavy, emoce, prožitky). Dopřát si však prohlédnout hlouběji může být silně očistný proces, ve kterém se postupně objevují záblesky našeho spiritu (duše) bez rozlišování. Splývání v jedno je síla stejná jako ticho majestátných hor, hladina horského jezera odrážejícího obrazy oblohy, ze které hloubka a čistota vyvěrají. Objevovat sílu v sobě a čerpat ji z naší základny Země umožňuje stát pevně nohama na zemi.

Každodenní trénink pránájámy a pratjáháry pomáhá rozvíjet kvalitu dechu stejně jako proudění energie v organismu a redukce obsahů mysli. Když stojíte na vrcholu hory, cítíte stejnou sílu a pokoru vůči něčemu, co je víc než vaše tělo a mysl, stejně jako když praktikujete např. pránájámu. Jste vibrující, silní, zářící a rozprostřeni kdekoliv. Limity zmizí a přítomnost je prožitek. Dosáhnete i na druhou polokouli, aniž byste se namohli. Nepřipadá vám to nemožné, protože tak jste. Necháte všechno být a jen jste. Smysly fungují, ale informace jsou bez zpětné vazby. Dech plyne a unáší vás někam a kam… to není podstatné. Jste prostorem v prostoru. Hranice jsou pouhým prázdným slovem. Každodenní trénink ásan pomáhá tělu být silným a pružným, a umožňuje tak balancování na hraně vrcholku s pohledem dolů. Ustát sám sebe, když jedna noha je ve vzduchu a nemáte se čeho chytit, je praxe jógy na podložce, která pomáhá každodennosti, a spojuje tak praxi jógy s realitou běžného života.

Svoboda, která přichází s každým krokem směrem vzhůru k obloze, dává chuť a možnost jít svou vlastní cestou s pevnou oporou – podporou Země. Každá slaná kapka potu skapávající po čele oznamuje – jsi a jdeš, a to je meditace „par excellence“, aniž byste museli v klidu ticha sedět bez hnutí s rovnou páteří a mantrovat či ómovat. Jak nádherná je přirozenost a přítomnost, jak uchvacující je vzájemná souhra uvnitř dokonalého systému zvaného lidské tělo. Se všemi úrovněmi propojení. Noha dělá krok, dech podporuje sílu kroku a uspokojuje její potřebu energie pro provádění kroku. Zavrávoráte-li, z podvědomí vyskočí automatický povel vašeho šéfa (mozek), co má tělo udělat, aby zvládlo stav ohrožení – zachovalo „svůj život“. Z plosky a nastavení celého těla přichází nespočet informací do mozku, který umožňuje vědomě nakročit a povznést se opět výš, až najednou jste nahoře a jen jste. Je něco dokonalejšího než dar, který máme? Prožitek přítomnosti v každou chvíli...

• autor: Václav Krejčík
• www.energystudio.cz
• zdroj fotky: Shutterstock.com