V tomto rozbouřeném moři adventu se však naší kotvou může stát meditace, která nás připoutá zpět k sobě a vrátí do rovnováhy. Meditace je stav těla a mysli, kdy se dech prohloubí, tělesné napětí povolí, myšlenky se uklidní, a my zažíváme pocity naprostého odevzdání, pocity čirého tady a teď. Naše pozornost se stáhne z vnějšího světa k nám a my pociťujeme klid a mír. A právě v období adventu s blížícím se slunovratem, kdy se příroda ukládá k zimnímu spánku a naše tělo i mysl chtějí intuitivně odpočívat, se dostáváme do rozporu s touto přirozeností vesmíru, neboť vrcholí světské přípravy na svátky…

Přitom stačí tak málo, alespoň 5–10 minut denně usednout a koncentrovat veškerou pozornost na sebe sama. Když se zastavíme a ponoříme do meditace, tělo nereaguje na vnější podněty, myšlenky se pozvolna „ztrácejí“, dech se prohlubuje a celý nervový systém se uklidní. Toto rozpoložení organismu má ozdravný účinek. Ale jak na to? Ke stavu meditace nás dovedou různé meditační techniky. Pojďte s námi vyzkoušet některé z nich na první adventní, železnou neděli.

Najděte si doma klidné místo. Zapalte si první adventní svíčku symbolizující naději. Pohodlně se usaďte do jakéhokoli sedu. Zavřete nebo přivřete oči. Zhluboka se nadechněte a vydechněte přes slabiku „chá“. A to alespoň třikrát. Výdech bude delší než nádech. S každým výdechem odevzdejte veškeré napětí, starosti, obavy, neklid, prostě vše, co vás momentálně tíží. Pozornost pak přeneste pod nosní dírky, začněte pozorovat pravidelný rytmus vašeho nádechu a výdechu. Sledujte jejich kvality, jemnost, hladkost, hloubku, délku. Uvědomte si, zda nádech i výdech jsou stejně dlouhé. Možná je delší nádech a možná naopak výdech. Pokuste se pozvolna a jemně délku nádechu a výdechu srovnat technikou sukha pránájáma. Začněte uvnitř sebe počítat dobu nádechu a dobu výdechu v poměru 4 : 4. Čtyři doby nádech a čtyři doby výdech. Pokud máte pocit, že váš dech je hlubší, zvolte poměr 6 : 6 nebo 8 : 8. Praktikujte tak dlouho, až se obě polarity, nádech a výdech, vyrovnají.

Poté odložte dlaně na kolena a oči nechte stále zavřené. Pozornost přeneste do středu čela (6. čakra adžňa) a položte si koánovou otázku: „Kdo já jsem?“ Otázku si pokládejte tak dlouho, až se mysl zcela unaví, vyprázdní a bude prostá všech myšlenek. Neboť na koánové otázky neexistují odpovědi v podobě slov a logických úsudků, ale spíše přicházejí pocity, emoce, stav pohroužení. Soustředění na tuto otázku postupně vyladí nerovnováhu mezi levou a pravou hemisférou mozku. A vy získáte vnitřní klid. Vychutnávejte si tento nový stav vědomí, jak dlouho budete chtít. Až pocítíte, že je čas návratu zpět, pohněte prsty na rukou či nohou, začněte se jemně pohybovat. Protřete si o sebe dlaně a vytvořte mezi nimi teplo. Pak je přiložte na oči. Po chvíli do tmy dlaní oči otevřete a snažte se prohlédnout tmu. Touto technikou „pránické misky“ se zaostří zrakový nerv a vy se navrátíte zpět do vnějšího světa.

Uvědomíte si, že jste právě navštívili svůj „zdroj“, svoji pravou podstatu. Že fyzická schránka je pomíjivá, ale vědomí je trvalé a věčné. Uvědomíte si: „Já jsem. So ham.“ A s touto mantrou a vědomím sebe sama projdete následujícím adventním týdnem.

• autorka: Alena Vejříková
• www.spirityoga.cz
• foto: Shutterstock.com