pátek 19. 4. 2024
Ájurvédský čaj, ájurvédská masáž, ájurvédské bylinky… nejspíš už jste něco z toho vyzkoušeli nebo o tom alespoň slyšeli. Co ale vlastně je ájurvéda a co by vám mohla do každodenního života přinést?
Ájurvéda se zabývá zdravím člověka, ale vnímá zdraví jako mnohem širší pojem než pouze absenci nemoci. Ukazuje nám, jak do svého života vnést harmonii v oblasti tělesné, duševní i spirituální. Každodenní život lidí v Indii, odkud tato věda původně pochází, je hluboce spjatý právě s harmonizujícími ájurvédskými návyky, přestože je moderní doba pomalu začíná stírat.
Pojďme se trochu přiblížit k indickým tradicím a osvojit si několik základních pravidel, která můžeme stejně jako oni každodenně využívat k udržení zdraví a vitality.
JOGÍNSKÉ PRAVIDLO AHIMSA
Naše moderní doba je velmi rychlá, jsme zvyklí na rychlé výsledky, a pokud se nedostaví, hledáme něco jiného. Vidím to i u svých klientů, kteří očekávají okamžité změny a rychle ztrácí motivaci. Ájurvéda takto ale nepracuje, dává si na čas a postupuje po malých krůčcích, které jsou ale trvalé.
Slovo ahimsa znamená nenásilí a je součástí morálního kodexu uváděného v Jógasútrách. Znamená, že bychom nic neměli dělat na sílu a do ničeho se příliš nutit. Samozřejmě to ale není výzva k lenosti a nicnedělání, ale spíš k jemnému tlaku správným směrem. Stejně jako při cvičení jógy nám bude trvat mnohem déle dosáhnout ásany, když se do ní budeme příliš tlačit a příliš se snažit, než když půjdeme do nejzazší, ale stále příjemné pozice a budeme ji prodýchávat a pozorovat.
Ať už chcete dosáhnout určité ásany, vyřadit z jídelníčku rafinovaný cukr nebo zavést vegetariánský den, postup podle pravidla ahimsa je vždy stejný – změnu začneme a chvíli v ní zůstáváme, pozorujeme, jak se naše tělo cítí, jak to zvládáme, možná i uděláme krok zpět, než se v této změně usadíme a bude nám to přirozené. Pak teprve můžeme nebo nemusíme přistoupit k dalším změnám. Tento proces může trvat i několik měsíců, ale to vůbec nevadí, protože to jsou změny už na celý život.
JÍDLO NENÍ ZÁVOD
V jedné knížce o zažívání jsem četla teorii, že pokud jíme a nesedíme u toho, ale stojíme, nebo dokonce kráčíme, naše tělo vůbec funkci zažívání nezapne, protože na to není připravené a ani neví, že se bude jíst. Naše tělo je ale chytré, ono si to za nějakou dobu uvědomí a začne zpracovávat, co jsme snědli, ale bude mu to trvat déle, půjde to hůř a asi bude dost naštvané.
Představte si sebe, kdyby vám šéf neoznámil, že budete pracovat přesčas, ale prostě vám tu práci přinesl ve chvíli, kdy se zrovna chystáte jít domů a těšili jste se, jak si odpočinete. Stejně tak překvapeně a naštvaně se cítí vaše zažívání, jen tak pro představu.
Takže pokud chcete se svým tělem začít spolupracovat (a věřte mi, že je to ve vašem zájmu), vždy si k jídlu sedněte, na chvilku se zastavte a zhluboka se nadechněte. Můžete dokonce chvíli vdechovat vůni jídla, které se chystáte sníst. Jakmile se vám v ústech začnou tvořit sliny, to je ten moment, kdy je vaše tělo v pozoru a připravené ke zpracování potravy. Stojí za to vyzkoušet, jaký rozdíl může tak malá obměna opravdu udělat.
ZELENINA JEDINĚ POVAŘENÁ
Podle ájurvédy by vše, co jíme, mělo být teplé a povařené. Ano, i zelenina. Je to z toho důvodu, že pro zažívání (o které se ájurvéda stará nejvíce) je to prostě snadnější. Pokud teď namítáte, že vařením zelenina ztrácí cenné vitamíny a minerály, vyvracet to nebudu. Je pravda, že nějakou část nutriční hodnoty ztrácí, jenže ve výsledku nejde ani tak o to, co jíte, ale co jste schopni strávit. A pokud ji nejste schopni strávit, pak syrová zelenina může mít nutrientů kolik chce, vám k dobru nebudou.
TAJEMSTVÍ SEZÓNNÍHO STRAVOVÁNÍ
To, že máme jíst v souladu s ročními obdobími, je známý fakt. Nikdo ale moc nemluví o důvodech, proč bychom to tak měli dělat, proč není dobré jíst pořád to stejné bez ohledu na roční období.
Dr. John Douillard z webu lifespa.com, velký zastánce stravování podle sezóny, na to má teorii. Tvrdí, že s měnícím se ročním obdobím se mění i složení našich střevních bakterií tak, aby byly schopny zpracovat přesně to, co se v dané sezóně sklízí. V této souvislosti zmiňuje průzkum prováděný na stravování jelenů. Ti v zimě okusují kůru stromů a jejich zažívání je vybavené bakteriemi právě na strávení tohoto typu potravy. V létě se ale složení střevní mikroflóry mění, a kdyby si dali kůru v létě, bude jejich zažívání natolik narušené, že by je to mohlo i zabít.
Všichni živočichové v přírodě svoje stravování podřizují ročním dobám. Kromě člověka. Možná je na čase se zamyslet nad tím, že ta příroda to nemá až tak špatně vymyšlené.
Moderní doba nás hodně odcizila od našich původních instinktů, které nás přirozeně vedly správným směrem. Musíme se je znovu učit a právě ajurvéda nám k tomu nabízí cenné nástroje. Díky nim můžeme převzít zodpovědnost za svoje vlastní zdraví. Díky nim se učíme poznávat svoje tělo, a jak s ním spolupracovat, místo abychom mu přidávali práci.
Ájurvédský recept
Vanilková rýžová kaše
Ingredience na 2 porce:
Postup
V kastrůlku rozehřejeme ghí, přidáme sůl a vanilkový lusk vcelku nebo rozstříhaný na menší kousky.
Potom přidáme rýži a promícháme ji s ghí.
Zalejeme vodou, přivedeme k varu, přiklopíme pokličkou a teplotu snížíme na nižší střední stupeň.
Teď už se o nic nemusíme starat a necháme vařit přibližně 30 až 40 minut.
Nakonec lehce promixujeme tyčovým mixérem nebo můžeme použít běžný a rozmixovat úplně dohladka.
Na kostičky nakrájenou hrušku společně s rozinkami povaříme na tenoučké vrstvě vody asi 10 minut nebo do změknutí.
Rozmixovanou kaši rozdělíme do mističek a navrch dáme uvařený hruškový kompot. Pokud je třeba, můžeme lehce dosladit medem.
Místo hruškového kompotu můžeme použít nasekané oříšky, jiné povařené nebo sušené ovoce nebo sníst jen s medem.
Objednat předplatné
