Je to zvláštní rok, tenhle tolik proklamovaný mystický 2012. Myslela jsem, že jsem připravená… No, to bylo poněkud bláhové. Od Jaroslava Duška jsem věděla, že planeta vibruje a že je to v pořádku. Říká to ve svém představení Čtyři dohody. S nástupem nového roku jsem se pomalu začala smiřovat s faktem, že i naše domácnost poměrně vibruje. Postupně nám totiž dvakrát shořela lednička, rok po záruce, dvakrát se něco pokazilo v motoru auta, a když mi v době uzávěrek tohoto čísla totálně a neopravitelně klekl počítač, říkala jsem si, že třikrát a dost (myšleno tři technické segmenty našeho mikrokosmu). V hrůze jsem však zanedlouho zjistila, že vibrace pokračují – zmrzly mi totiž všechny milované květiny na terase, tedy až na otrlý přísavník pětiprstý, původem z Vysočiny. A to mě opravdu rozlítostnilo. Nakonec jsem však musela přistoupit na teorii, že skryté smysly dění kolem sebe vidíme až z odstupu. Díky té rostlinné zkáze jsem totiž zažila nádherné nedělní ráno se svým kamarádem zahradním architektem při výběru nových rostlin a bylin, a potom jejich sázení a novou, úplně dětskou radost z té čisté energie, kterou teď na terase vyzařují. Tak tady sedím, koukám se na ty nové zelené členy domácnosti – a navíc po pěti letech poprvé sedím na židli a u stolečku – kamarád mě totiž přesvědčil, že se tam tohle sezení fakt vejde – a jsem opravdu šťastná… Takže ono asi opravu platí, že vše zlé je k něčemu dobré. A ještě na jednu věc jsem zapomněla – to nedělní ráno totiž svítilo slunce!    Prozářené léto Vám přeji! Kateřina Ondroušková   P.S. O tom, co může rozzářit vás, se dočtete v naší letní příloze a energii rostlin se zase věnuje seriál o feng šuej…