Málokterý křesťanský svátek má v sobě tolik prastarých tradic a zvyků jako Velikonoce. Termín není přesně daný, ale vypočítává se podle fází měsíce. Je to první neděle po prvním úplňku, který následuje po dni jarní rovnodennosti. Určování svátku podle pohybu nebeského tělesa je velmi starý zvyk. Většina svátků křesťanských je v našich krajích propletená s těmi pohanskými. Je to proto, aby daný křesťanský svátek lépe přijali lidé, kteří měli v sobě zakořeněné tradice svých předků a nechtěli se jich jen tak vzdát. Většinou se jednalo o tradice spojené s vírou v sílu přírody a přírodních zákonů.

Předobrazem křesťanských Velikonoc je starožidovský jarní svátek Pesach. Na tento svátek si Židé připomínají odchod z egyptského otroctví a 40roční putování do země zaslíbené. Tradičně v tento svátek připravují pečená jehňata a nekvašené chleby – macesy.

Dodnes se hlavně na vesnicích na Slovensku už na Bílou sobotu nesou tradiční koše naplněné potravinami, které se nechají v kostele posvětit. Takto posvěcené pokrmy se konzumují v neděli a na Velikonoční pondělí jako obřadní pohoštění, kterým končí 40denní předvelikonoční půst. Obsahem košíků jsou klobásky, sladké koláče, mazance, vajíčka, šunka, sůl. Tato jídla se pak vyloží na bílým ubrusem ozdobený stůl a přistupuje se k nim jako k posvátným. Zbytky bylo ve zvyku odložit, a když začaly práce na poli, lidé je zakopali do první brázdy. Věřili v jejich sílu, v magické a léčitelské vlastnosti. Často se odkládalo i sádlo, které se pak využívalo k léčebným účelům. V některých krajích přetrval zvyk odnést zbytky na hroby příbuzných, aby si je lidé naklonili a oni jim pomohli v začátku hospodářského roku.

Mezi tradiční velikonoční jídla patří vajíčka. Skoro ve všech kulturách je vajíčko symbolem plodnosti, koloběhu života. Silná je i tradice pečení jehňat nebo kůzlat, což má symbolicky připomínat oběť Ježíše Krista, Beránka božího – Agnus Dei. Dnes se už většinou konzumuje jen ve sladké podobě. Připravuje se v hliněných nebo keramických formách a bývá ozdobou velikonočního stolu.

Mazanec je také tradiční obřadní pokrm připravovaný na Slovensku i v Čechách. Většinou je kulatého tvaru a na něm se vytvářejí křesťanské symboly, kříže. Ale někde ho připravují i ve tvaru pleteného věnce. Pekl se tradičně na Bílou sobotu a spolu s ostatními pokrmy se nesl do kostela na posvěcení. Recepty se liší podle jednotlivých krajů nebo rodinných receptů. Do těsta se přidává kandované ovoce, oříšky. V minulosti se připravoval bez cukru. Tato surovina se na pečení používala až od 19. st. Aby mělo těsto krásnou žlutou barvu, přidával se šafrán. Dnes se používá citronová kůra.

Ingredience

• 250 g hladké mouky
• 250 g polohrubé mouky
• ½ kostky čerstvého nebo 1 sáček sušeného droždí
• 200 ml vlažného rostlinného mléka
• 80 g rostlinného oleje
• 50 g hnědého cukru
• 1 vanilkový cukr
• 1 banán
• špetka soli
• kůra z 1 citronu
• hrst nasekaných lískových ořechů
• hrst nasekaných mandlí + pár celých na ozdobu

Postup

1. Do větší mísy si dáme mouku, ve středu uděláme důlek a do něj rozdrobíme droždí, přidáme špetku cukru a vlažnou vodu zalijeme droždí. Necháme 15 min odpočívat, dokud se droždí neaktivuje.
2. Banán si rozmačkáme vidličkou a dáme na stranu. Troubu předehřejeme na 200 °C.
3. Když máme kvásek připravený, přidáváme postupně ostatní ingredience. Vypracujeme tužší těsto, které se pěkně odlepuje od stran mísy.
4. Přikryté necháme odpočívat a kynout cca 45 min. Po uplynutí této doby těsto vyklopíme na vál, znovu dobře prohněteme, přikryjeme a necháme ještě 30 min kynout.
5. Vykynuté těsto vytvarujeme do požadovaného tvaru a ozdobíme mandlemi.
6. Vložíme do vyhřáté trouby a pečeme 15 min, pak teplotu snížíme na 180 °C a pečeme ještě 35 min. Pokud by mazanec rychle hnědl, přikryjeme ho alobalem.

• autor: Tina z @tinajedoma
• foto: archiv autora