BLESKOVĚ
Než začnete cvičit 27. 10. 2022 PDF Tisk

Vedlejší účinky jógy jako hlavní nástroj pro každodenní praxi

Článek má záměrně název vedlejší účinky jógy, protože ať už člověk začíná s jógou relativně nevědomě, řekněme z donucení nebo dobrovolně a s nadšením, jóga se vždy projeví. A postupně se její působení infiltrují do všech oblastí života, pokud tedy člověk vytrvá a šmahem ji neodsoudí po pár hodinách.

Vedlejší účinky jógy jako hlavní nástroj pro každodenní praxi

Když jsem s jógou před zhruba 11 lety začínala, byla pro mě nadějí, která měla pomoci zmírnit tehdejší výrazné zdravotní problémy. Pokud by jich nebylo, jógu bych zřejmě dobrovolně nevyhledávala. Jelikož ale veškeré standardní snahy o zlepšení zdraví selhávaly, byla jsem ochotná zkusit i tuto cestu.

Podle mých tehdejších meřítek byla pomalá a nudná, chyběly výkony, na které jsem byla zvyklá. Protože ale moje tělo docela intenzivně stávkovalo a větších výkonů jsem postupně přestala být schopná, právě ono zpomalení bylo jednou z kvalit, která mi pomohla postavit se zase na nohy a vydat se jinou cestou.

Článek má záměrně název vedlejší účinky jógy, protože ať už člověk začíná s jógou relativně nevědomě, řekněme z donucení nebo dobrovolně a s nadšením, jóga se vždy projeví. A postupně se její působení infiltrují do všech oblastí života, pokud tedy člověk vytrvá a šmahem ji neodsoudí po pár hodinách.

ZPOMALENÍ A ZASTAVENÍ

Naše společnost, jak můžeme kolem sebe zřetelně vidět, stále ještě jede převážně na výkony, rychlost a růst. Lenošení, spánek, odpočinek, pomalejší tempo nebo jen tak bytí jsou považovány za podřadné a jsou v nás zakořeněny jako cosi nepatřičného. Jako ztrátu času, kterého je málo a je potřeba ho maximálně využít, ideálně na akci. Jak velký omyl.

Jedním ze zásadních prozření, ke kterým mě přivedla právě jóga, bylo uvědomění, že zpomalení a pravidelné zastavování se je nutnost, nikoli luxus. Možná jste si už všimli, že pokud se pravidelně nezastavujete dobrovolně, jste zastavováni svým tělem a nemocemi. U mě to takhle v minulosti pravidelně probíhalo.

Pokud se ale rozhodnu pro změnu a dokážu díky pomalejšímu dechu postupně zpomalit i pohyb, zklidňuje se i mysl. Energie zastavení se a zpomalení je velice uklidňující a uvolňující. Postupně proniká do více oblastí života a vytváří se prostor pro vychutnání a ocenění toho, co člověk v klasickém rychlém modu běžně přehlédne – požitek ze slunečního svitu, z dechu, z chůze, jídla, ze života samotného. Schopnost vychutnat si tyto obyčejné okamžiky v každodennosti je velice naplňující, a je podle mě jedním ze smyslů života.

Zkuste si vybavit ze svého okolí člověka, který si nestěžuje ani zbytečně nekritizuje a dokáže ocenit život bez ohledu na to, co se kolem něj nebo v něm odehrává – jak se v jeho přítomnosti cítíte?

Právě toto jsou kvality, které v sobě všichni máme, ale těžko je najdeme, dokud se nazačneme skutečně zastavovat a vnímat sebe.

BYTÍ V TĚLE A U DECHU – DECH JAKO GURU

V časech před jógou jsem se na svoje tělo zaměřovala jen ve chvílích bolesti nebo naopak při intenzivních pozitivních prožitcích. Moje pozornost byla zaměřená primárně na hlavu a myšlenky, které převážně řešily, co všechno je špatně. Se mnou a s tělem, které bylo ve velkém napětí, s okolím, se světem, s ostatními lidmi. Byla jsem plně ztotožněná se svou myslí a scénáři, které vytvářela.

To, že o svém těle přemýšlíme, neznamená, že svoje tělo skutečně cítíme. Spíše naopak. Přílišné přemýšlení a uvažování nás od těla spolehlivě odvádí.

Díky jógové praxi jsem dech začala využívat jako most, či spojnici nebo gurua, chcete-li, který přirozeně dokáže pozornost odvádět z hlavy do těla a tím celému tělu i mysli výrazně ulevovat. Jakmile totiž dokážeme pozorovat a vnímat svůj dech, vytváříme prostor i pro nadhled. Zjišťujeme, že nejsme jen svými myšlenkami či výraznými emocemi, ale že je tady i někdo, kdo to vše pozoruje.

Dech vypadá na první pohled jednoduše, přece dýcháme všichni. Otázkou je jak a jestli jsme si toho vůbec vědomi.

Pomocí jógy můžeme sami sebe vést jak k uvědomění dechu, tak i k jeho proměně. Člověk, který s jógou začíná, a podobně jako já před začátkem jógové praxe, žil převážně na autopilota (bez vědomí toho, co skutečně dělá, jak se u toho cítí a na základě čeho se každý den rozhoduje), má jiný dechový vzorec, než člověk, který už se nějakou dobu svému dechu i tělu vědomě věnuje.

Dech toho, kdo pravidelně praktikuje jógu, je pomalejší, plynulejší, kvalitnější a hlubší. Což se následně odráží jak na úrovni těla – fungování vnitřních orgánů, metabolismu, endokrinního, nervového systému atd., tak na úrovní jednání a chování.

TIP NA PRAXI: Zastavte se a zaměřte svoji pozornost na dech. Vnímejte, jak se vaše tělo samo nadechuje a samo vydechuje. Po pár vteřinách začněte dýchat vědomě tak, že dáte prioritu výdechu. Pomalu a klidně nosem vydechujte tak, ať se výdech skutečně dokončí – neukončujte ho příliš brzy, ale ani se nesnažte výdech prodloužit křečovitě. Po výdechu nejste v napětí. Všimněte si, jak se po výdechu chce tělo znovu samo nadechnout. Umožněte to a vědomě, pomalu, tiše a klidně se nadechujte ideálně do prostoru bránice. Opakujte během dne tak často, jak sami sobě dovolíte.

Tímto způsobem nejen zkvalitňujete svůj dechový vzorec, ale jste i více v kontaktu se svým tělem a tedy se sebou na hlubší úrovni. Na úrovni vnitřní moudrosti a inteligence, která je nesrovnatelně mocnější, než mysl.

UVĚDOMĚNÍ

Dokud si člověk není alespoň částečně vědom sám sebe, je otrokem. Své mysli, přesvědčení a naučených programů, které jsou z velké části omezující a některé až destruktivní.

Jógová praxe díky pravidelnému zastavování se a vnímání dechu a těla v pozicích vede k postupnému rozšiřování vědomí – schopnosti uvědomovat si.

Máme možnost tak postupně začít tato omezení odkrývat a "načapat" sami sebe, jak si stěžujeme, nadáváme, litujeme se, vzdorujeme, obviňujeme, závidíme, nenávidíme, bojíme se, manipulujeme. Uvědomění je mocný nástroj k sebe-proměně, pokud je správně uchopen. Nemá sloužit vnitřnímu perfekcionistovi k vylepšení se.

Neslouží k tomu, abychom se kritizovali a obviňovali za to, jak "nedokonalí" se zdáme být. Hlavním účelem uvědomění je pozorovat sebe i ostatní bez zbytečného souzení a hodnocení. Nechat tyto procesy probíhat a jen si všímat, kde jsme se zase nechali nachytat a není nám dobře.

Díky tomuto pozorování se vytváří větší a větší nahled, který nám postupně dovoluje vědoměji se rozhodovat a reakce si vybírat. Dokud se totiž nezačneme skutečně uvědomovat, reakce se děje samovolně, nemáme možnost volby.

Pro mě je uvědomování nejúčinnější ve chvílích, kdy dokážu jen vnímat a nic s ničím nedělat. Jen pozorovat a cítit emoce, myšlenky, pocity, svoje tendence, omezení, touhy.. Nesnažit se je předělat, vylepšit, nebo se jich zbavit.

Pokud to dokážeme, naše nitro se přirozeně pročišťuje a uvolňuje od nánosů potlačených emocí, vrstev programů a přesvědčení, aby se postupně mohlo více a více projevovat to, co je pod těmi nánosy dobře ukryté – naše podstata – ona vnitřní moudrost, která nevydírá, nestraší ani nemanipuluje. Její vedení je jemné a často tiché, a proto se učíme naslouchat a vnímat ho.

TIP NA PRAXI: Zkuste se během dne pravidelně zastavovat, alespoň na pár vteřin nebo i minut, pokud si to dovolíte a vnímejte. Jak dýcháte, jak stojíte, sedíte, jdete, jak se tváříte, jak se cítíte, na co myslíte a kam zrovna směřuje vaše pozornost. Jaké emoce právě teď v tento moment zažíváte, kde v těle je cítíte? Jaké máte tendence? Možná se chcete zbavit těch špatných a udržet ty příjemné. Vše jen pozorujte a nechte probíhat.

Kdykoli můžete toto pozorování zkombinovat s vědomým dechem a přenést pozornost více do svého těla.

Uvědomění, zastavování se, vnímání těla, klidný a vědomý dech jsou nástroje, které máte neustále k dispozici a můžete je každodenně využívat. Nic není povinné, nikdo vás do ničeho nenutí, nemůžete udělat chybu. Zkoušejte, hrajte si a zjišťujte sami na sobě, co vám funguje a dává smysl.

Objednat předplatné