Podle studie vědců z Indického technologického institutu (IIT) se u osob praktikujících jógu prokázala nižší úroveň výskytu stresu, úzkosti a deprese a naopak vyšší úroveň celkové psychické pohody oproti těm, kteří jógu nepraktikovali.

To ukázal výzkum prováděný po dobu 10 týdnů, zaměřený na následky izolace z důvodu vypuknutí pandemie covid-19.

Ve vědeckém časopise PLOS ONE byla nedávno zveřejněna studie s názvem „Jóga jako účinná strategie pro zvládání problémů souvisejících se stresem a pro blahobyt během izolace kvůli covid-19: Průřezová studie“.

Výzkumnou studii provedl tým vědců z Národního informačního centra pro vzdělávání v oblasti strojírenství (NRCVEE), akademického centra v IIT Dillí. NRCVEE podporuje interdisciplinární výzkum v různých oblastech vnitřních věd a má za cíl kultivovat pevné vazby mezi studenty a fakultou.

Výzkumný tým tvoří Dr. Pooja Sahni a Nitesh z NRCVEE, profesor Kamlesh Singh z oddělení humanitních a sociálních věd a profesor Rahul Garg, vedoucího NRCVEE.

Výzkumní pracovníci pod vedením Dr. Sahni provedli studii na celkem 668 dospělých během izolace kvůli covid-19, mezi 26. dubnem a 8. červnem 2020. Účastníci byli rozděleni do tří skupin: praktikující jogíni, další duchovní praktici a nepraktici, a to na základě jejich odpovědí týkajících se každodenních rutin, které dodržují. Praktikující jogíni byli dále rozděleni podle délky praxe na dlouhodobé, střednědobé a začátečníky, podle prohlášení vydaného institutem.

Ti, co jógu praktikují dlouho, vykázali vyšší odolnost vůči stresu a zároveň malé obavy z případné nákazy. Zároveň u nich byly patrné menší emoční výkyvy oproti těm, kteří s jógou začínali. Stejně tak tomu bylo u výskytu deprese či úzkosti, které se u dlouhodobě praktikujících takřka nevyskytovaly, zatímco u lidí bez praxe či úplných začátečníků byly poměrně častým jevem.

• zpracovala: Valentina Lebová
• foto: Shutterstock.com