Šanka je opravdu očistou, která prostupuje do všech úrovní vědomí. Pravdou je, že ji může aplikovat každý. Je to ta z technik, která nás nestojí peníze, mnoho času a může se do ní pustit zdravý či nemocný. Tlustý či hubený. Bez prostoru na výmluvy. Šankaprakšalána nám umožní veškeré procesy rozhýbat, uvolnit a posunout se dál. Uvolňování všech úrovní je velmi postupné a nenásilné. Je velmi příjemné vše pozorovat. Před jakýmkoliv rozhodnutím, životním posunem, ale zároveň i po ukončení nějaké životní etapy bych tuto očistu vřele doporučila.

První šankaprakšalánu jsem absolvovala před lety v Thajsku v rámci jógového intenzivního kurzu. V tu dobu bylo vše velmi intenzivní, následovaly učitelské kurzy a jedna očistná technika střídala druhou. Nedokázala jsem zpětně rozlišit, která na mě měla takový či makový vliv. Celý proces byla jedna velká transformace. Přerod.

Po létech v běžném chodu a prostředí zcela odlišném, jako je můj rodný domov, vnímám nesmírný přínos této volby zakusit techniku znovu. Je tomu již týden, co jsem absolvovala šankaprakšalánu.

Pokud člověk žije v každodenní praxi, zajímá se o posun, snaží se žít co nejlépe v souladu s vesmírnými zákony (alespoň dle jeho chápání), pak je, dalo by se říci, tendence k očistě „jednodušší“. Člověk nepraktikující by mohl z následné zkušenosti vytěžit mnohé jakbysmet. Řekla bych, že technika je vskutku transformační. Vše urychluje. Její proces je velmi nenásilný. (Pročištěnost usnadňuje tok daného procesu.)

Proces samotný je intenzivní, ovšem pokud dodržujeme návod, nelze udělat chybu. Přestože technika může trvat v kuse tři hodiny, čas plyne velmi rychle. Následně přichází vyčerpanost a jistá mentální „nepohoda“, která je jen známkou uvolňování psychických procesů. Jak čas plyne a s integrací se člověk zařazuje zpět do běžného chodu, uvědomuje si, kolik toho ze sebe „odhodil“. Nejedná se tedy „pouze“ o hmotu v našich tělech. Jedná se opravdu o velkou dávku emocí, pocitů, bloků, traumat (manifestovaná hmota), které odložíme jako staré kabáty do skříně. Následný sled procesů integrace způsobí, že kabáty ze skříně již znovu nevytáhneme. Možná nejsou ještě spálené na popel. Ovšem daná témata jsou zpracovaná (alespoň na určité úrovni) a jsou součástí minulosti. Nepromítají se do přítomnosti. Přestanou-li se promítat do přítomnosti, blízká minulost končí. Člověk se zpřítomní. Přichází samovolný tok čehosi, co technika uvolnila. Vše proudí, kreativita sílí, pohyb dostává prostor promluvit skrze tělo a veškeré pocity chtějí být vytlačeny z těla ven. Jde o nesmyslně úlevný proces.Vše je rychlejší, lehčí, srozumitelnější. Vše je přítomnost.

V přítomnosti dochází k vnímání maličkostí. Hudba je plná. Barvy slunce a květin jsou jasné. Kapky deště jsou čisté, vyřčená slova jsou autentická. Zákon přitažlivosti začíná fungovat.

Dny se přelévají v toku prazvláštních událostí a pocit úlevy zpracovaného střídá pochopení, že nastává přechod do další vrstvy. Do vrstvy ještě hlubší. Opravdu? Jde to ještě? (Stojím o to vůbec?)

Přesně tak, jak šankaprakšalána postupuje, slaná voda se pomocí cviků spirálovitě dostává do našich střev, zde odlepuje nečistoty a vynáší je z těla ven. Zrovna tak spirálovitě postupuje vědomí naší psychiky. Po velké úlevě a síle zpřítomnění přichází uvědomění, že celý proces nekončí. Úlevné pocity přináší fakt, že po noci přichází den. Jakmile se vydáme cestou, je tu neustálé dolů, nahoru. Tma střídá světlo a světlo zase tma. V celém procesu nám pomáhá střed, rovnováha. Přítomnost.

Pokud chceme odložit pomalost minulosti a její neustálé cyklení, šankaprakšalána nám jistě pomůže osvobodit se a žít mnohem více přítomností. Alespoň na chvilku. S každým zpracovaným kusem a jeho odložením přichází určitá míra svobody.

Očista mi dala pocit lehkosti na pár dní (pocit, že mohu létat), odložila jsem staré věci, které kulminovaly a lepily na sebe další nepotřebné. Prostor dostala svoboda vnitřního nastavení a čistoty. Uvolnilo se místo pro zodpovědnost. Jak co nejzodpovědněji přistupovat ke svobodě? Do jaké míry je nutné pro člověka žít svobodný život tak, aby činil dobro a nic než dobro?

Vrstva se prohloubila. Tato technika mi umožnila zbavit se zhmotněných blokád a uvolnila veškeré vrstvy vědomí a tím vše prohloubila. Další slupka cibule odloupnuta. Odloupnutí této slupky přináší pochopení určitého klidu. Ten klid v sobě obsahuje míru naplnění – chování/konání v přítomnosti, ve hmotě. Není kam spěchat. Není třeba urychlovat procesy. Stát a dýchat, tady a teď.

Celé světy se honí za veškerým poznáním a moudrostí. Někdy stačí zvolit jednoduchou techniku, která nic nestojí (krom vlastní vůle), je aplikovatelná v běžném životním chodu a může změnit mnohé. Nakonecnejde o nástroj, ale o postoj zvolený jednotlivcem.Jednotlivcem, který volí.Z volby jednotlivce vzniká kolektiv.

Sumarizace:

• co potřebuji: voda, mořská sůl, rýže, ghí (máslo), cviky, 1–3 dny (doporučila bych následné 2 dny odpočívat)
• jednoduchost
• prožívání přítomnosti naplno (fyzická lehkost, úleva mysli, mentální posun, obrovská chuť k pohybu)
• zdravotní zlepšení (markantní vyčištění pleti, jasnost v očích, lehkost celého systému, lepší trávení, jednoduché zažívání, upravení chutí, zrychlení metabolismu, úbytek váhy, kvalitnější spánek, jasnější záměry, jasnější vnímání, zvýšená citlivost)
• posun na všech úrovních, zrychlení procesů / zpomalení vnímání přítomného stavu
• tip: doporučuji (speciálně pro nezkušené) aplikovat ve dvojicích, vzájemná podpora je nádechem

Rady na závěr:

Sdílet proces s někým, komu mohu důvěřovat, se v této technice velmi vyplatí, jelikož zde tak vzniká atmosféra bezpečí a harmonie. Ve dvou se to lépe táhne, a když jeden přestává, druhý posouvá.

Technika trvá 1–4 hodiny. Proces je intenzivní. Vyplatí se cviky dělat poctivě a pořádně. Pokud se nedostavuje „uvolnění sifónu“ po 6 sklenicích, pokračovat v nálevu a poctivě cvičit. Do osmé se to uvolní. :)

Pokračovat plynule, vyprazdňování, pití, cviky (pokud stíhám) a pořád dokola, než dokončím celý obsah nálevu. Končit vamana dhauti! (Proces se okamžitě zastaví.)

Do půl hodinky se opravdu najíst.

Následně odpočívat, neležet! Dělat jemné věci (či na co mám energii – já byla schopná psát a číst, kamarádka orat zahradu).

Další dva dny se může objevit slabost a únava systému, cviky jsou přeci jen náročné a odejde z těla mnohé. Je dobré jíst velmi postupně a dobře/čistě, hodně spát, 2 dny si dát pauzu od velké fyzické zátěže.

Poté přichází příval energie! Obrovská chuť k pohybu. Následující týden je o prožívání přítomnosti, chuti žít naplno, úpravě ve stravování a velké mentální úlevě. Tak si to užívejte!

Přesný postup přednesla v ČJ ve velmi pěkném článku Dagmar Wolfová zde. 

• autor: Kateřina Kostková
• @kace.yogaforlife
• foto: Shutterstock.com