Jmenuju se Tereza Ghose a ještě před rokem bych o sobě nikdy netvrdila, že jsem cestovatelka. Nyní je vše jinak. V životě jsem prohlašovala jen pár věcí s velkou sebejistotou – jedna z nich byla, že se nikdy, ale opravdu nikdy nechci podívat do Indie. Další z mých přesvědčivých prohlášení bylo, že bych nikdy nechtěla vystoupit z pohodlí svého známého světa a vydat se na nebezpečné dobrodružství. Mívala jsem ráda své „známo“, svůj barevný hrneček na poličce, svůj polštářek, své knihy a obecně vzato, cenila jsem si veškerých zaběhnutých rituálů, které jsem si stihla utvořit. Věděla jsem jistě, že skutečně nechci podstupovat žádné dobrodružství a že se opravdu nechci nikterak vzdávat toho co mám.

Co se Indie týká, dávala jsem si vždy záležet na tom, abych se moc nedotknula indické kultury. Je další ironií a zajímavou souhrou osudových okolností, že jsem se na vysokoškolská studia dostala právě na obor indologie se zaměřením na hindštinu. Byla jsem dle očekávání příšerná studentka s absolutním nepochopením, proč jsem stále tlačena do tohoto kulturního regionu. Studium jsem nedokončila a přešla na jiný obor, kde jsem opět byla nucena studovat pár let sanskrtu.

Svůj zvláštní, ale velmi vytrvalý proti indický vzdor, jsem prohrála roku 2014, kdy jsem se dostala do tak zrelaxované nálady (která byla pravděpodobně zaviněná cvičením), že jsem se s nevědomou spontaneitou rozhodla, že i já si půjdu udělat kurz zdravotního jógového cvičení do Indie. Zprvu jsem myslela na nízké náklady, dobré reference a potom co jsem absolvoval výcvik Jógy pro zdravá záda na Power Yoga Akademii v Praze, přišlo mi to jako zajímavá cesta pohybového vývoje.

Ráda bych upozornila, že jsem v tu dobu ještě stále nebyla příliš rozhodnutá. Vše se odehrálo velmi rychle. Koupě letenek, zaplacení zálohy jógového kurzu a poté půl rok čekání na to, až skutečně odjedu. To, že jsem se pro tento krok rozhodla mi došlo až týden před cestou, kdy už nebylo návratu zpět a věřte mi, že jsem nikdy někam nechtěla odjet tak moc, jako právě do Indie.

Vyprávím vám o nepochopitelném začátku, který odstartoval mé ještě nepochopitelnější putování. Můj příběh není o józe a není o indické spiritualitě, avšak je o velké a nečekané tragikomické změně. Nic z toho, co jsme v Indii čekala a co jsem si zaplatila, se mi nestalo, ale stalo se mi tam všechno ostatní.

Jsem tak živým potvrzením zákonu přitažlivosti, protože Indie si mě skutečně přitáhla, abych mohla dokázat sobě i všem ostatním, že i velmi neurotický úzkostlivý a obecně oslabený člověk, může přežít a dokonce i láskyplně prožít úplně cokoliv. Za posledních 8 měsíců jsem v Indii procestovala nejrůznější lokality – Goa, Gokarnu, Gujarat, Kolkatu, Dillí a Dharamsalu a míním v tom pokračovat.

Jmenuju se Tereza Ghose, jsem cestovatelka a vypravěčka a v říjnu roku 2015 jsem si za manžela vzala Inda.

Proč vydávám knihu?
Každý má na světě nějaký úděl. Já jsem vypravěčka a přicházím k vám se svědectvím o vlastním životě, o dálkách a kulturních rozdílnostech – o změnách, které v člověku vytvoří nový prostor k životu a pohledu na svět. Můj příběh nelze nevyprávět. Musím se podělit o své pošetilé pády, které mě přivedly k mojí pravé osobnosti. Je sice stále bojácná a neurotická, ale už ví, že jí dobrodružství a změna svědčí. Miluju tu nejistotu, kdy se celé naše já (tak jak jsem se ho naučili mít) musí celé od základu přeskládat, aby mohlo přežít ve zcela nových životních podmínkách. Je to jako šance stát se znovu dětmi a to není málo!

Klikněte zde: https://www.startovac.cz/projekty/muj-velky-indicky-pribeh/

autor: Tereza Ghose