pátek 19. 4. 2024
Často narážím na články, které pojednávají o tom, jak nás strava překyseluje. Přiznám se, že mi to často trhá mé biochemické srdce. V 90% případů jsou autoři těchto článků jen pseudoodborníci a pisálci, kteří papouškují již jednou napsané.
V dnešním článku bych ráda stručně uvedla na pravou míru základní zákonitosti s tímto tématem spojené a poupravila tak některá tvrzení, která s tímto termínem souvisí. Netvrdím, že vše je lež, myšlenka tam je, jde jen o její vyložení.
Zdravé tělo je vybaveno velmi účinnými pufračními mechanismy (rozumějte vyrovnávajícími), které se starají o udržení homeostázy (rovnováhy vnitřního prostředí), včetně pH krve. V podstatě první, co je tedy špatně, je samotný název: překyselení organismu. Překyselení, neboli acidóza, je patologickým stavem, kdy dochází ke snížení pH krve. V těchto případech se pacient pohybuje na hraně života a smrti. Acidóza může být bud respirační a nebo metabolická. V obou případech se jedná o velmi závažný stav, při kterém selhávají základní metabolické funkce. Pokud chceme tedy vyjádřit problém, který se týká velké části populace, tak bychom ho spíše měli nazvat poruchou regulace těchto pufračních mechanismů, jinak řečeno poruchou regulace acidobazické rovnováhy. Naše těla jsou adaptována na vnější zásahy velkým množstvím regulační a samoreparačních procesů. Kapacita organismu je rozsáhlá, nicméně pokud je tělo namáháno dlouhé roky nebo i desetiletí, jednou se první symptomy opotřebování musí projevit. Raději než na počuraný lakmusový papírek, který ukazuje pH moči, se však soustřeďte na to, co vám vaše tělo opravdu naznačuje.
Kyseliny jsou látky, které jsou schopny uvolňovat vodíkový kation H+ a mimo jiné okyselovat dané prostředí. Zásady jsou zase látky, které jsou schopny tento vodíkový kation vázat. Na některých místech našeho těla je vyžadováno pH v rozmezí hodnot 1 až zhruba 7 (např. žaludek nebo pochva), tedy kyselé prostředí, a na některých místech je vyžadováno prostředí zásadité, resp. pH v rozmezí hodnot 7-14. Pokud tělo neustále vystavujeme kyselinotvorným faktorům - potravinám, stresu, případně kouření a litrům kávy, mělkému dýchání a nedostatku pohybu, adekvátně tomu si musí generovat prostředky, jak tyto vnější zásahy do rovnováhy stabilizovávat. A pak se jednoho dne stane, že tělo už dál nemůže. Co se stane pak? I zde figuruje ještě jeden obranný mechanismus - ukládání. Tělo začne kyseliny na různých místech ukládat, aby až bude mít opět prostředky, se s nimi vypořádalo už tak, jak má. A zde je opět problém - ukládání do pojiv, kloubů a všude tam, kde to jde, má pak za následek rozvoj problémů s pohybovým aparátem, hormonální nerovnováhu, či zdravotní komplikace jako obezita, migrény, trávicí obtíže (pálení žáhy apod.).
Co dělat, abychom takto nedopadli? Orientace na tzv. zásadotvorné potraviny a potraviny bohaté na minerální látky, jejichž dostatek je předpokladem pro bezchybnou regulaci. Stravu je možné doplnit o vybrané doplňky stravy, obsahující minerální látky v organické podobě. Na druhém místě je plné dýchání do břicha a celého trupu, pravidelný pohyb na čerstvém vzduchu a aerobní pohyb. Co určitě nedoporučuji, je jákákoliv snaha o zásah prostřednictvím "zásaditých preparátů", které jsou obklopeny marketingovou bublinou. Odprostěte se od potřeby konzumovat a doplňovat vše, na co narazíte a slibuje to zázračné účinky.
Objednat předplatné
