Jak ses dostala k józe?

K józe mne přivedl školník na škole, kam jsem jako mladičká absolventka nastoupila. Děti neustále ve třídě něco ničily a byly potřeba školníkovy opravy. Mezi tím opravováním a tichem po skončení vyučování přišel čas i na povídání o józe. Tenhle nenápadný chlápek se józe věnoval nějakých 20 let. Tehdy to byly v Československu „jógové doby dřevěné“. Informací málo a komunity skoro utajené. Hodiny utíkaly a bylo toho tolik, co mě zajímalo. Začali jsme filosofií jógy, aniž bych to tušila. Koloběh zrození a smrti, karmy, život v bolesti a utrpení a k tomu dharma, že to může být i jinak, nelpění, neubližování, ego dostat pod kontrolu… A tak jsem se ptala a školník trpělivě odpovídal. Také mi velmi naslouchal, když jsem své teorie rozvíjela. Jemně mi vše zasadil do kontextu, který jóga zná už tisíce let. Teprve až potom přišla ásanová praxe, protože mě bolela záda. A jóga byla řešením, jak bolestem předcházet. Cvičit jsem docházela k osmdesátileté paní cvičitelce, která mi předváděla stoje na hlavě po těžkém úrazu páteře. A v době, kdy čerstvý dospělák hledá vzory pro život, to bylo velmi působivé. Zamilovala jsem si jógu, aniž bych tušila, že ještě budu zdolávat „Andy“, než se dostanu ke své osobní a učitelské praxi.

Proč jsi u jógy zůstala?

Má odpovědi na všechno.
Na lenost, na nadbytečná kila i roztěkané myšlenky. Zatím jsem nenašla jinou alternativu, která by vždycky tak spolehlivě zabírala. Velkým motorem je i to, že jak žiju, myslím, jednám, konám, inspiruju ostatní. A na tom má právě jóga v celé své plnosti obrovský podíl.

Je jóga každodenním společníkem tvého života, a pokud ano, jak se to projevuje?

Jóga everytime. Když ne asány, tak je to etika. Když ne vědomé dýchání, tak vědomé žvýkání. Čím víc vnímám přítomnost, tím víc jsem v józe. No nejčastěji na podložce. Ten obdélník je jasně daný rámec, ze kterého se jen tak neutíká.
Ano, jóga je všude kolem mne a stále se mnou. Nejlepší kámoška, na kterou ani můj muž nežárlí. Jógu totiž praktikuje taky. Takže i naše společné večery jsou plné jógy…

Co je pro tebe na józe přitahujícího?

Klid.
Síla.
Vytrvalost. Rozmanitost…

Hledáš k józe ještě nějaké doplňkové sportovní aktivity, nebo tě v plné míře uspokojuje jóga?

Jóga mi nestačí. Mám ráda rytmus a ten mě na podložce tolik nebaví. Tak pohyb doplňuji dynamickými jízdami na sportovní koloběžce. Koloběžka je moc fajn. Komplexní pohyb pro celé tělo a taky kolem koloběžek máme prima partu. Je to zase jiné uvolnění potkat se s lidmi z různých odvětví a ve volném čase než jen v místnosti, kde se disciplinovaně cvičí jóga. Příjemné je i to, že koloběžky větrají hlavně kluci a na jógu chodí hlavně holky. Takže to je taková hezká rovnováha mužského a ženského elementu. Taky mám ráda u pohybu „jiné kulisy“ a proměnu přírody. Moc ráda jezdím do okolí, hlavně k řece a pozoruji, jak se krajina mění v průběhu roku. Jezdím i v zimě, tyhle teplé zimy jsou na koloběžky dobré. Nejezdím na ledu a v dešti. Tedy když mě nezastihne letní bouřka.


Řekla bys, že zájem o jógu vzrůstá?
Ano, zájem roste. Velkou inspirací jsou média, popularizace jógy, internet, nabídka jógového zboží v obchodech, zkušenosti přátel, že jim jóga pomohla na… Těší mě, že se na mé lekce dostávají „rodinné klany“. Od maminek k dětem, babičkám, chodí i dcery těhulky, a taky muži. Dědečci zatím ne ☺... Prostě celé rodiny.

Co jóga může nabídnout lidem, kteří ji zkusí?

Klid, sílu, vytrvalost, rozmanitost…
Někdo hledá únik od stresu, někdo řeší svůj zhýralý zdravotní stav… Jóga má odpověď na všechno.

Na co by si měl hledající zájemce o jógu dát pozor při výběru studia nebo instruktora?

Pozor? To je jako z vojny. Ale ano. Ten dril k józe patří. Takže začněme u odbornosti. Zda má instruktor vhodné vzdělání. Dneska i ti, kteří si „někam“ chodí cvičit, otevírají své lekce pro klienty. No nechali byste si operovat slepé střevo od řezníka? Udivuje mne, že důvěra v odbornost a vzdělání se vytrácí a platícím lidem je to někdy opravdu jedno. Hlavně že za lekci ušetří peníze. Nedovolila bych si nabízet něco, co nemám vystudované a ověřené léty praxe na sobě.
Dril a disciplína. To je především pravidelná praxe. Našinec je lenivec a nebude doma rozmotávat podložku každý den. Nechci se dotknout těch, kteří doma sami praktikují. Ale drtivá většina národa českého je na osobní praxi doma líná, to, že začnou docházet na lekce pro veřejnost, je obrovský úspěch. Pokud se našinec na lekce dostavuje pravidelně, je skoro vyhráno. Ten, kdo se začne zajímat o jógu – komplexně, se také začne ptát. Zkušený instruktor jógy by měl mít odpověď na vše. A když nemá, měl by empaticky a s porozuměním odkázat dál. 
Pak je dobré prozkoumat místo, ve kterém se cvičí, zda je čisté, vzdušné, pravidelně uklízené, a to nejdůležitější, jak s vámi lektoři a provozovatelé studií komunikují. Je nepříjemné nedostat odpověď na otázku, zda můžu cvičit – kde, kdy, jak, za kolik. Je to asi jako doma v kuchyni. Chcete uvařit bramboračku, musíte sehnat ingredience, nádobí, a pak vědět jak nakrájet, smíchat, vařit a servírovat. Buďme nohama na zemi a hledejme tyto spojitosti ve všem, co nás obklopuje.

Jsou nějaká rizika, která by s jógou mohla přijít?

V provádění pohybů, pokud není důkladný návod jak na to. A zde jsme právě u odborného vzdělání instruktora. Pokud instruktor projde odborným vzděláním, měl by vědět, jak správně do pozic navádět.
A samozřejmě, čím více jógu praktikujeme, tím více se měníme. Vnímá to i okolí, takže se promění přátelé, náplň volného času, možná i partner. Je to ale riziko, když se rozvíjíme a vnitřně naplňujeme?

Musí být člověk praktikující jógu vegetarián?

Ne, nemusí. Čím déle cvičím jógu, vnímám, že i masa jím méně, ale vyloženě mě překvapilo, že po kurzu JINové jógy jsem měla obrovskou chuť na tatarák, který běžně nejím. Chápu, že pojídání zvířat v někom vyvolává až panické stavy, ale já si myslím, že člověk je všežravec, a pokud někomu maso chutná a dělá mu dobře, ať ho jí. Komu maso dobře nedělá, ať ho nejí. Maso hodně uzemňuje a někdy po hodině jógy, kdy se cítím lehce a vznášejně, potřebuji to uzemnění. Přece jen i finanční stránka jógové praxe souvisí s první čakrou, a to je naše uzemnění. Někdy je opravdu těžká domluva s jogíny, kteří se živí jen výhonky a rostou (i duchovně) moc vzhůru. A tohle přesně je ta rozmanitost, kterou mě baví pozorovat.

Jak jíš ty?

Jím skoro všechno. Sleduji různé trendy, jednou je módní čehý, podruhé hot, člověk aby se z toho pomalu zbláznil a nedělal celý den nic jiného, než sledoval co jíst. To ale nejde, že? Já denně pro rodinu vařím, od české klasiky k lehké italské nebo kořeněné indické kuchyni, občas zkouším nějaká „semínka“, i klíčení, experimentuji s kombinováním potravin. Baví mě vařit známá zahraniční jídla v českém hávu, protože některé suroviny jsou zbytečně drahé. Miluji pečení koláčů, ale pak je potřeba pozvat přátele, protože už toho nesním tolik co dřív. Stačí mi kousek…

Jóga je filosofií, jóga je intenzivním cvičením, jóga je relaxace... jóga je pro tebe?

Jóga je vše. Jóga je spojení. Toho všeho dohromady. A ještě něčeho navíc, co nás přesahuje. Toho, co neumíme uchopit, ale víme, že se nás nějak dotýká. Že to v nás proudí. Jemné energie, které se objevují a které určují naši další cestu. K sobě, dovnitř a samozřejmě i tu touhu poznaného poznání zase dostat ven – k druhým. Nekonečný koloběh života a bytí zde.
Jóga je životní styl. Práce na plný úvazek, zábava na celý život. Jóga prostě je.

Děkujeme za rozhovor!

• -jd-
• www.duhovezvonky.cz
• zdroj fotek: Iveta Komárová