Teplotní rekordy, které poslední roky padají na území České republiky, mě jednoho, opravdu horkého dne, poňoukly k zamýšlení se nad praxí jógy, kterou bychom mohli zvolit. A s rukou na srdci ono požďouchnutí nebylo pouze mé tělo koupající se ve vlastním potu, ale také prostory studií, která v letních měsících zejí prázdnotou. Kam tím tedy mířím? K vlastní a ochlazující praxi. 

Z jógy jsou známé techniky, které svým působením organismus zahřívají, jako je tomu u dechu udžají, jenž se používá na začátku vinyasové praxe, či dech kapalabhátí, kterým začíná například tradiční ucelený systém šivananda jógy. Oproti nim stojí techniky svým charakterem ochlazující, které nám mohou být v horkých dnech mnohdy i lepším schlazením, než je kornout zmrzliny, po chvíli roztékající se v teplých dlaních.

Pránický koktejl

Myšlenka dvou polarit je již myšlenkou, dle mého názoru, mezi lidmi známou. Myšlenka jinu a jangu, ženy a muže, měsíce a slunce, chladu a tepla. V jedné části praxe se zahříváme a v druhé ochlazujeme. V jedné zdravíme slunce a v druhé měsíc. V jedné části dne se vyhříváme na dopoledním slunci a v druhé mácháme chodidla v potůčku při podvečerní procházce. V jednom ročním období se zahříváme teplým čajem a v druhém se ochlazujeme studeným nápojem. A co pijí jogíni? Koktejl pránický, neboli koktejl pracující s dechem a jemnější formou energie, tedy pránou.

Tak, jako je jedna polarita charakteru teplého, je druhá charakteru chladného. Mluvíme o pravé, mužské a teplé a levé, ženské a chladné. Kam tím míříme? K dechu známého pod názvem střídavý dech neboli nádí šudhí. Při této praxi propojujeme obě polarity, proto je dech harmonizační. Avšak když budeme dýchat pouze skrze levou nosní dírku, technika se změní nejen ve svém názvu na měsíční dech, tedy na chandra (měsíc) vilóma, ale také se změní svým působením. Měsíc, chlad, klid, jež skrze tento dech můžeme pocítit.

Sitalí, dech, při kterém si sami sebe můžeme přenést na písečnou pláž či břeh rybníka za babiččinou stodolou. Dech, který nás ponouká k představě brčkem vysátého studeného nápoje ze staré zavařovačky či vyleštěné skleničky na tenké nožce. Dech, při kterém s nádechem našpulíme ústa a skrze trubičku vytvořenou z úst nasáváme vzduch, který můžeme vnímat jako chladný. Výdech skrze nosní dírky a zavřená ústa. Pokud jsme obratní, je možné do tvaru ruličky, brčka stočit i jazyk a špičku povystrčit skrze našpulené rty. Technika se provádí stejně. Nádech skrze onu ruličku a výdech skrze nosní dírky.

Jóga namísto beach volejbalu

Stejně jako v centru našeho zájmu stojí praktiky dechové, které můžeme zapojit například v přeplněné tramvaji či na vyhřáté náplavce, jsou zde i techniky ásanové. Tedy pozice těla, když naše tělo žádá pohyb jiný, než je beach volejbal.

Jin jóga, celkem vzato novější přístup k józe, který má oproti jiným stylům působení ochlazující. Jin jóga jako nalézání uzemnění a chladů na staré dlážděné podlaze v babiččině chalupě. Jin jóga, při které se zaujímají pozice na delší dobu, než jsou dvě minuty, kde máme dostatek času ke zklidnění, uvolnění a zapojení dechových technik, které ochlazující účinek ještě podpoří. Jin jóga jako letní praxe jógy.

A tak vám přeji hezké prázdniny, slunce tak akorát a trochu chladu na duši.

• autor: Šárka Vojáčková
• www.jogovna.cz
• zdroj fotky: archiv autorky