Šavásana je opak aktivit. Doslovný překlad této ásany je pozice mrtvoly. Ležet, nehýbat se, vypnout mysl.

Pokud je tedy nicnedělání vaše oblíbená aktivita, ulehněte do šavásany a tiše pozorujte, co na to vaše tělo, a následně i vaše mysl, budou říkat. Jen těžko mohou nadávat, když vás nebude nic bolet a ani nebudete muset přemýšlet, zda to či ono děláte správně.

New York Times přišel s tvrzením, že jsme celoživotně tlačeni do toho, že to či ono zkrátka udělat musíme, protože se to od nás očekává. Bere se to jako samozřejmost. S tím nám má pomoci jóga, ta nás učí, že nemusíme nic, a že i to nic se za jógu dá stále považovat. Jóga není nic striktního nebo něco, co „musíme“, proto se každý může rozhodnout pro cestu, která je jemu samotnému blízká.

Jde o to uvolnit mysl a je jedno, v jaké ásaně. Mnoho pozic, jako je pes hledící k zemi, při které vyvyšujete srdce nad hlavu a poté, když pokračujete do kobry, vám dovolí nechat ramena klesnout, své tělo nechat jít a své mysli dát zaslouženou svobodu. Nebát se na nic nemyslet.

Instruktor jógy říká: „Dýchej a dechem se prodýchej do své ásany.“ Do „své“ totiž znamená do fáze, která jen nám samotným je tou pravou, beze studu, že jsem horší než člověk vedle mě, a bez bolesti, jakési křeče, že tam být musíme. Přece tam být chceme, není tomu tak?

Prodýchat bolest, jak fyzickou, tak duševní. Nádech. Výdech. A neustále dokola. Šavásana není reálná smrt, je to jen pauza v hektičnua stresu našich rozbouřených životů.

• připravila: Valentina Lebová
• foto: Shutterstock.com