Fotograf a rodák z Minnesoty, Andy Richer, propadl jógové praxi již v roce 2004. V roce 2012 se vydal na misi, během které chtěl poznat více kořeny jógy a to, jaké je její pojetí různými kulturami v současné době. Cílem bylo také setkání s mnoha jógovými mistry.

„Doba, v níž žijeme, je plná stresu a nátlaku, který je opravdu nepřetržitý,“ řekl. „Potřebujeme nástroje a způsoby, jak ovládat svůj vnitřní klid. Nejde jen o to cvičit a něco si vizualizovat, jde také o to, aby se tento vnitřní mír přenášel do běžného života.“

Po pěti letech cestování – a pravděpodobně mnoha namožených svalech – během kterých fotografoval každého, počínaje osvícenými jedinci a těhotnými dospívajícími konče,začala vznikat konečná podoba jeho tvorby, nazvaná „Had v divočině“. Kniha, kterou vydal a publikoval Kehrer Verlag, se letos se objeví na několika výstavách.

Richter strávil mnoho času v Indii, kolébce jógy, ale fotil také místa, jako je Denver, Colorado, Encinitas či Kalifornie. Hledáčku jeho fotoaparátu neunikla také prastará komunita Sikhů v severním Novém Mexiku.

Fotografie společně představují rozmanitý pohled na dávnou praxi, která byla přizpůsobena našemu současnému žití. Nechybí ale také osobní pohled autora. „Tyto obrázky představují mou vlastní procházku cestou jógy,“ řekl. „Nejsou všezahrnující, ale reprezentují jógu po celém světě ve všech jejích formách, je to mé vlastní zkoumání, mé vlastní rozjímání nad tím, kde jsem všude byl. Cítím se velice vděčný za možnost strávit nějaký čas se všemi těmi úžasnými lidmi.“

Kniha je vykreslena v teplých, zářících barvách. Vše, co v ní vidíte, je bohatě zbarvené, plné květů či světla, které odráží řeku Gangu. Série fotografií je naprosto ohromující. Zatímco je jóga spojována s osvícenou myslí více než 5000 let, v americké společnosti byla často spojována a modifikována. Avšak Richter její největší význam vidí naprosto v něčem jiném.

„Nic z toho, o čem tady mluvíme, nelze koupit ani prodat,“ řekl. „Cena peněz zde nehraje žádnou roli. Musíme zpomalit, je to jediný způsob, jak dostat své smysly pod kontrolu.“ Snaží se odklonit od komerčního názoru, který často svazuje skutečnou vizi jógy jako takové. „Současné pojetí jógy většinou zobrazuje ženu oblečenou do značkového oblečení v nějaké jógové ásaně, to vše v měkkém světle prostředí ateliéru. To ale nemá nic společného se skutečnou hloubkou jógy.“

Jeden ze snímků, které Richter zachytil, je přesný opak tohoto stereotypu. V roce 2016, během jedné z jeho mnoha cest do Indie, se Richter ocitl v situaci, která zní skoro jako z pohádky. Byl v jeskyni, fotografoval tichého poustevníka, který tam žil, izolován od světa. A po několika letech, kdy se oba znali, mu poustevník dovolil, aby ho, za tabák, ovoce a mléko, zachytil na fotce.

„Bylo až neuvěřitelné sedět vedle tohoto člověka v naprostém tichu, člověka oblečeného ve sporém oděvu a žijícího v lese.“ Navzdory postmoderní povaze tohoto možná až pohádkového příběhu a navzdory jógových přínosům lidskému zdraví, se jogín pohnul a po tak krátké době si udělal pauzu. „Udělal všechny jógové pozice, stoje na hlavně a jiné, více dramatické ásany, a pak se natáhl na zem a zapálil si cigaretu, a to bylo všechno.“

A přesně tohle je mír, který by většina z nás měla nalézt. Vnitřní mír.

• zpracovala: Valentina Lebová
• foto: Shutterstock.com