Nezáleží pak ani na tom, zda cvičíte či meditujete a do centra svého já pouze dýcháte.

Cílem je jakási introspektiva do nitra každého z nás. To je základ, který když se podaří aktivovat, bude vést každý náš další pohyb. Někdy se tomuto pohledu říká „námořní“ pohled.

A dává to smysl. Představte si moře a na jeho hladině lodě. Moře se pohupuje a lodě s ním. Má nepoznatelné hloubky a proměnlivou povahu. Pozorování lodí by samozřejmě bylo považováno za krátkozraké. Je třeba brát vše jako celek. Přesto je na každé lodi, jak se zachová, vzbouří-li se mořská hladina do nepříčetna. Je nutné vždy zachovat klid a doufat, že bude dobře. Pozorovat a s klidem jednat.

Střed našeho těla je loď a okolní svět je moře, které není zcela předvídatelné. I přesto se však koncentrací na své centrum můžeme naučit zvládnout cokoliv, co kolem nás propluje.

Každý jogín ví, že střed těla nejen pozitivně ovlivňuje kvalitu prováděných ásan, ale do břicha se také dýchá. Tím se okysličují orgány, zpevňují se svaly dutiny břišní spolu se svaly zad a tělo se detoxikuje.

Znamená to však mnohem víc. Koncentrací na svůj střed se také naučíme zklidnit a lépe zvládat stres. Budeme tak moci plavat ve světě nepředvídatelnosti a kdykoliv, když pocítíme jakékoliv chvění „mořské hladiny“ v okolí, vrátíme se do svého středu, ke svému dechu, abychom nalezli patřičný klid.

Pozorovat a nehodnotit, jen tiše plout na hladině. To je podstatný krok na jógové cestě.

• zpracovala: Valentina Lebová
• foto: Shutterstock.com