Všichni jsme určitě zažili dny, kdy jsme se cítili naprosto vysátí, bez energie a s hlavou plnou myšlenek. Celý náš svět se točil kolem nepříjemné situace, negativní emoce se staly celodenním společníkem, mozek ne a ne vypnout ani v noci, kdy by člověk tolik potřeboval spánek pro regeneraci těla. Lidé z našeho okolí už si začali všímat, že nejsme ve své kůži, s pochopením nás vyslechli a na uklidnění nám poté nabídli kus čokolády nebo navrhli zajít na něco dobrého, abychom přišli na jiné myšlenky. Někteří nemají na jídlo ani pomyšlení, zatímco pro jiné se život po nějaké dobrotě stane jiným místem. Po konzumaci jídla tělo zaplaví hormon štěstí, veškeré problémy se rozplynou a my si užíváme okamžik opojení. Jak tomu ale tak bývá, tento pocit netrvá věčně, je třeba se vrátit do reality a začít řešit potřebné věci. Jenže my si zapamatujeme ten úžasný moment, chceme opět ty příjemné emoce, a tak se začneme více a více vracet k naší nové lásce - jídlu.

Základem je si uvědomit, že jídlo není řešením nepříjemných emocí a přiznat si, že jsme se nechali ovládnout (pozn. přiznat si, ne si za to začít nadávat!). Dále si postupně zvědomovat jednotlivé situace, kdy k tomu dochází. Zároveň se učit, zda máme opravdový hlad nebo tělo hledá způsob uzemnění, odstranění nepříjemného pocitu. Pokud máme hlad, je vhodné se sebe ptát, jestli v tu chvíli opravdu potřebujeme něco ohromně sladkého/tučného nebo je lepší zvolit pokrm, který našemu tělu poskytne důležité živiny. V neposlední řadě je třeba odstranit veškeré restrikce. Dokud si budeme cokoliv odpírat, budeme v začarovaném kruhu zákazu a pocitu viny z porušení. 

Nyní si asi myslíte, jak snadno se to říká, ale když přijde na věc, nejde se udržet. Mozek náš začne zkoušet: „ Tak ještě dnes, neřeš to a zítra začneš jinak. Ta kopa sladkého je to, co teď fakt potřebuješ, no tak, nic se neděje, dáš zase nějakou dietu nebo si půjdeš zacvičit. Tahle situace je fakt nepříjemná, co si něco zobnout a zlepšit si náladu. “ Občas je to slušná sabotáž, ale my máme schopnost tohle vše utišit a vrátit se zpět do vedení.  Pojďme se podívat na několik tipů, které se stresem a s emočním přejídáním pomohou. 

Dech je jedním z největších pomocníků. Nejde však o povrchové dýchání do hrudníků, které se většina z nás naučila díky hektickému způsobu života. Představte si Vaše břicho jako míč, který se při nádechu zvětšuje do všech stran, přičemž delší výdech pomáhá vypustit stres (můžete zkusit nádech na počítání do 3 a výdech na 6). Dochází tak k aktivaci parasympatického nervového systému, kdy se tělo dostává ze stresové reakce zpět do klidu. Praktikujte tento dech několikrát denně, vytvořte si z toho nový zvyk. Když se objeví náročná situace a touha sáhnout po jídle, dech Vám pomůže ke zklidnění. 

Další techniky na zmírnění stresu. Je důležité si na sebe najít čas, přestat se stále za něčím honit. Veškerá aktivita, kterou máte rádi, Vám pomůže v boji proti stresu. Ať už se jedná o cvičení, tanec, procházku v přírodě, poslech hudby, malování, atd., do těla se vyplavují hormony, které navozují pocit štěstí, lásky a pomáhají i proti bolesti. Cílem je naučit se vnímat to hezké, abychom nebyli zaměření jen na to špatné v našem životě. Někomu může prospět i terapie, díky které se naučí vnímat a pojmenovávat to, co se zrovna odehrává v nitru. 

Mindful eating neboli vědomá konzumace jídla. Naučte se během jídla zpomalit, odložit mobilní telefony, pořádné kousat, vnímat chuť a texturu jídla, vychutnat si jednotlivá sousta. Někdy nám v hlavě lítá spousta myšlenek a nejen, že do sebe jídlo rychle házíme, býváme i dost často stažení, dostatečně nedýcháme a tím ovlivňujeme i celé trávení. 

Deníček, do kterého můžete zaznamenávat, co jste zrovna jedli (ne množství!) a co se dělo, když jste se přejedli, jak jste se u toho cítili. Např. „ Odpoledne jsem měla práce až nad hlavu, cítila jsem strach, beznaděj, únavu, a tak jsem sáhla po koláčku, abych se uklidnila, získala energii. “ Díky tomu se můžete naučit pojmenovávat jednotlivé emoce, najít situace, které to spouští a naučit se s tím pracovat. Příště si to uvědomíte, zeptáte se, jestli ten koláček opravdu potřebujete, máte hlad a třeba místo toho zvolíte krátkou procházku, nadýchání se čerstvého vzduchu, apod.

Sebeláska je velmi důležitou součástí našeho života. Někdy si bohužel neuvědomujeme, jak se sebou mluvíme. Představte si, jak byste se cítili, když by Vás další osoba neustále kritizovala kvůli vzhledu, tomu, že se Vám něco nepovedlo, něco jste nestihli podle plánu, celý den by Vám říkala jen negativní věci. Šílená představa že? Tohle ale bohužel děláme i sami sobě, aniž bychom si to leckdy uvědomovali. Zkuste se na sebe usmát vždy, když se uvidíte  v zrcadle nebo někde v odraze, učte se zaměřovat na to, co se Vám ten den povedlo, ne naopak a chvalte si, i kdyby “jen” za vynesení odpadků nebo uvaření večeře. 

Neexistuje zázračná pilulka nebo metoda, která by vše změnila přes noc, Vy jste ti jediní, kteří mohou dát svému životu nový směr a nalézt svobodu. Podobně jako cesta není pokaždé rovná, někdy je nutné zdolat kopec, s lehkostí ho seběhnout nebo změnit směr, tak se vyvíjí i Vaše uzdravování vztahu k jídlu, k sami sobě. Jednou vše půjde naprosto skvěle, jindy se objeví výzvy, ale vždy mějte prosím na paměti, že to je součástí celé cesty a mějte se vždy rádi. A když zrovna ztratíte směr, řekněte si něco hezkého, pochvalte se, jak se snažíte, umlčte toho vnitřního kritika. Mozek se začne více a více zaměřovat na to krásné a celý život se Vám začne převracet k lepšímu. 

• autorka: Michaela Teteková
• IG: @misa_tetekova
• foto: Shutterstock.com