Ačkoliv se do centra pozornosti znovu dostává až v posledních letech, má otužování velmi dlouhou tradici. Znali jej již staří Římané a velmi populární bylo v 19. století, kdy také vznikly známé metody pánů Kneippa a Prieznitze. Otužování, ve smyslu zvyšování celkové odolnosti organismu proti chladu, může být zdraví velmi prospěšné, stejně tak ale může i uškodit. Protože žádný extrém není dobrý, a i jóga představuje zlatou střední cestu bez extrémních vychýlení tím či oním směrem, mělo by se i otužování provádět pomalu, postupně a s ohledem na individualitu každého otužilce. Čeho si všímat a na co si dávat pozor? Co dělat a co rozhodně nedělat?

Žádný extrém není dobrý
I když koupání se v ledové vodě vypadá velmi atraktivně a láká k okamžitému vyzkoušení, pokud s ním nemáte zkušenosti, neměli byste se do něj vrhat po hlavě. Protože ani srdce, ani imunita a ani sliznice, jimž jinak otužování mimořádně prospívá, by vám za takový přístup nepoděkovaly. Ve vážných případech, zejména, pokud má daný člověk srdíčko slabší, může náhlý šok způsobený ledovou vodou způsobit i srdeční selhání. Z běžnějších nešvarů lze zmínit obyčejné prochladnutí a prostydnutí, z nichž se ovšem může vyklubat mnohem vážnější nemoc a nikdo z nás určitě nechce kvůli neuváženému jednání skončit v nemocnici (ani kvůli koronaviru ani kvůli skákání do ledové vody).

Proč je příprava klíčová
Klíčová je tedy především příprava a možná vás překvapí, že základy, které připraví organismus na koupání se v ledové řece, jsou v podstatě běžnými činnostmi, s nimiž se denně setkáváme a dost možná jim ani nevěnujeme pozornost. Řada lidí však právě v tomto zásadním ohledu chybuje a nevědomky si tak oslabuje imunitu a činí se náchylnější k řadě obtíží spojených s nachlazením a dalšími nemocemi. Tak například, pokud máte malé děti, začněte s otužováním už od malička a nechávejte je spát v kočárku na čerstvém vzduchu a choďte s nimi pravidelně ven. A to jsme se vlastně dostali k první zásadě přirozeného otužování, bez které se zdravý organismus neobejde.

Každý den choďte na vzduch
Pravdou totiž je, že abyste zvyšovali odolnost organismu vůči respiračním infekcím, nemusíte každý víkend skákat do studené Vltavy, to už je taková příjemná nadstavba. Začít byste měli tím, že budete trávit každý den alespoň hodinu na čerstvém vzduchu, a to za jakéhokoliv počasí. Na pobyt venku byste se také neměli zbytečně navlékat – pamatujte na to, že je vždy lepší vzít si o jednu vrstvu méně, a pro strýčka příhodu uschovat jednu rezervní třeba do batohu nebo do kapsy, než se zbytečně pařit, zpotit a prochladnout.

Proč doma nepřetápět
Další důležitou věcí je doma nepřetápět – tím jen zbytečně vysušujete vzduch i sliznice, které jsou potom náchylnější k napadení nějakým patogenem (a nový čínský koronavirus je z těch, které kolem nás létají, jen jediným). A v suchém vzduchu mikrobi celkově přetrvávají déle. Takže jakou doma udržovat teplotu? Na spánek pod přikrývkou by mělo stačit 18–20 °C, při aktivní fyzické činnosti, jako třeba uklízení, tanec, 21–22 °C, na klidový režim, jako je čtení nebo sledování televize, je vhodná teplota 23 °C. Více není potřeba, protože je spíše ke škodě než k užitku.

Každý den začněte ledovou sprchou
A když jste doma a nepřetápíte, nezapomínejte na sebe také pravidelně pouštět čerstvý vzduch a dostatečně větrat – krátce, ale intenzivně. Dobré také je navyknout si na sprchování ledovou vodou, můžete začínat od vlažné a postupně teplotu snižovat – jak v rámci celkového nácviku, tak i v rámci jedné sprchy. Ideální také je koupat se v letních měsících co nejvíce ve venkovních vodních zdrojích a s příchodem podzimu v tom neustat.

Hlavní je nikam nespěchat
S takovou se potom s klidem můžete připojit k otužilcům, kteří v zimních teplotách vyhledávají studené vodní toky. Nezapomínejte ale, že není kam spěchat a že k otužování úplně stačí (alespoň v začátku) každodenní pobyt na čerstvém vzduchu za každého počasí, vystříhání se nadměrného oblékání, dále nepřetápění, větrání a sprchování se ledovou vodou. Celkově je třeba vzít v úvahu, že otužování by se mělo provádět systematicky a dlouhodobě.

• autorka: Kateřina Hájková
• foto: Shutterstock.com