Vzdalujeme se od sebe sama a odměnou nám bývá vnější náplast spokojenosti – úspěch, práce od nevidím do nevidím a únava, někdy i letargie. Prostě ženeme urvat víc a víc. Ztrácíme se v běhu a jen dosahujeme výsledků, aniž bychom měli čas na sebe sama, natož abychom si uvědomili, že není možné získat víc a víc, být stále lepším a lepším, úspěšnějším a úspěšnějším.

Nic nenahradí a nic nezaplatí čas, kdy si sami sebe dovolíme užívat. Kdy jsme sami sebou, bez závoje pracovních povinností a nutnosti být „zaneprázdněn“. Odjet pryč, vypnout techniku, být sám se sebou v tichu a slyšet, vnímat a cítit. Dát detox hlavy a nemít žádný plán... to je úžasný stav. Dlouho jsem si podobnou očistu nedopřával, aby mi něco neuteklo. Ale od chvíle, kdy si tento čas pravidelně dopřávám, je mi lépe. Umím se vzdávat nepotřebných věcí, naslouchat chodu Vesmíru, netlačit na pilu a třeba jen být v tichu hor. Nic neuteče, a tak dělat vše naplno, mít čas sám pro sebe je má cesta ke spokojenosti. Ta je podpořena jógou. Vše beru jako pomocníka na každodenní cestě a zkouším se nedívat na dění s příměry slov špatně a dobře. Zkouším, zkouším… být v odstupu. Někdy to jde, a někdy to nejde, a to je přirozená cesta.

Zkouším objevovat a tvarovat ve svém životě, to, co mě těší, co mám rád, a zbavuji se všeho, co mě táhne dolů, do strachů a neradosti. Doma, v práci, ve svém okolí, a především ve svém nitru čistím vše, co mi nevyhovuje. Spokojenost je první zákon života. Tvoříme si prostor, kde se cítíme dobře, dláždíme si cestu, kterou chceme jít, a především na cestě balancujeme a zkoušíme být v souladu sám se sebou i okolím. Když pak člověk přemýšlí, jak žít jógu v běžném životě, má rada zní: „naplno a vědomě“. Už nemusí zítra nic být.

• autor: Václav Krejčík
• www.vaclavkrejcik.cz
• zdroj fotky: Shutterstock.com