Na podzim i v zimě většinou více přemýšlíme o tom, jak si udržet zdraví a čím podpořit imunitu. Snažíme se nepodlehnout vnějším vlivům nepříznivého počasí, virům či bakteriálním zátěžím nebo se nenakazit od druhých. Zvláště v uzavřených prostorách, kde se v zimních měsících sdružujeme. A pokud už k tomu dojde a my onemocníme, pak přichází otázka, co dělat, abychom se z toho co nejdříve dostali. Na tu má tradiční čínská medicína několik zaručených rad. Je však potřeba rozlišovat, o jaký typ onemocnění se jedná a v jaké fázi se nacházíme.

Otevření či zavření povrchu těla a podpora pocení

V dietetice a fytoterapii tradiční čínské medicíny sehrává důležitou roli působení termického účinku i chuti potravin či bylinek. Oba aspekty určují, jak náš organismus zareaguje na to, co sníme. Vezměme si ku příkladu zázvor. Jeho termický účinek nás zahřívá a podporuje pocení. Právě pocení je přirozený mechanismus lidského organismu pro vypouštění škodlivin nebo přebytečného horka. Můžeme si představit, jak po vypití poctivého zázvorového čaje začíná uvnitř našeho těla působit odstředivá síla vytlačující patogeny směrem k povrchu těla – tedy směrem k pórům – aby je vypotila ven. Naproti tomu takový citron nás svou kyselou chutí svírá a stahuje. Můžeme si opět představit, jak se nám po snězení citronu póry stahují a tím se pocení zastavuje. Opačný efekt pak mají bylinky a potraviny působící na otevírání povrchu, čímž nám usnadňují pocení. To se při léčbě nachlazení zajisté hodí. Jednou z takových bylinek je třeba máta. Kdy tedy podporovat pocení, kdy zavírat, či naopak otevírat póry a na co si dávat pozor, abychom se co nejdříve uzdravili?

Když zimomřivost převažuje nad horečkou

Na začátku onemocnění většinou pociťujeme chlad, ještě se nepotíme nebo jen velmi málo, nemáme žízeň a převažuje zimomřivost nad horečkou. Nemocnému bývá zima, často i když ho přikryjete dekou, vyhledává teplo a může se objevovat i zimnice. V této fázi je důležité zahřát organismus a otevřít povrch těla. Skvělými pomocníky jsou čerstvý zázvorový čaj s medem nebo lipový čaj, který je navíc přirozeně sladký. Čínská medicína však nedoporučuje vydatné a dlouhé pocení, které bývá v našich kulturách zvykem. Propocení několika triček vyčerpává jin, vede ke ztrátám tělesných tekutin a oslabení krve. Ideálního účinku docílíme mírným pocením přinášejícím úlevu. Samozřejmostí je být teple oblečený a dodržovat klid. Podobně důležité je vyvarovat se kontaktu s větrem a chladem, neboť povrch těla je otevřený, a tudíž zranitelný těmito vlivy.

Když chlad vystřídá horkost

První fáze většinou netrvá dlouho. Chlad se brzy začne přeměňovat v horkost. Proto zde již není žádoucí dále zahřívat, ale naopak horkost pročistit a zchladit. V této druhé fázi nemocný již pociťuje horko, k němuž má averzi, má žízeň na studené a mohou jej doprovázet další příznaky, jako je kašel, rýma, bolestivé záněty v krku či vyrážky. Horečka již převažuje nad zimnicí. Důležité je myslet na zvýšený příjem tekutin a jíst pouze lehce stravitelná jídla, která zbytečně nezatíží náš organismus navíc. V případě vysokých horeček je regulujeme pomocí zábalů, k tomu určených bylinných směsí či jiných postupů včetně léků, jako jsou antipyretika apod.

V obou případech platí, že dodržováním klidového režimu jednoznačně podpoříme nejen brzké uzdravení, ale také kompletní vyloučení škodliviny. Jen tak nebude v organismu zůstávat zbytkový patogen, který nám pak působí opakovaná onemocnění. K tomuto problému často dochází i po použití různých tlumicích léků, kdy nemocný nabyde falešného dojmu, že je již zdravý, a nedoléčený se předčasně vrací do práce apod. Taktéž platí, že nepřítomnost horečky během nemoci a nachlazení svědčí jen o slabší imunitě, proto je i v takovém případě nutné dodržovat klid a nemít zato, že „o nic nejde“.

• autor: Zuzana Košařová
• foto: Shutterstock.com