Rozhodně je dobré pochopit, jak jídlo ovlivňuje fungování našeho těla a osvojit si základní principy vyváženého stravování. Cílem však není trávit hodiny přemýšlením nad tím, co jíst, která denní doba je vhodná pro danou potravinu, jaké množství je ideální a všechno navíc zapisovat do kalorických tabulek, abychom náhodou nesnědli o gram něčeho navíc. Neustále řešíme, zda či ono je “zdravé a fit”, ale už se nepozastavíme u toho, jak se během toho opravdu cítíme a jaké myšlenky nám během jídla létají hlavou.

Naštěstí vše postupuje rychlostí blesku a na scénu se dostává tzv. intuitivní stravování, které odsouvá veškeré diety stranou. V rámci tohoto stravování věříme našim schopnostem a  našemu tělu, které ví nejlépe, co opravdu potřebuje k pevnému zdraví a jaká váha je optimální pro správné fungování našeho organismu. Je to cesta, jak se dostat zpátky k sobě, naučit se naslouchat signálům našeho těla a mít se opravdu rád/a.

A jak se vším začít? Pojďme se podívat na několik základních principů intuitivního stravování.

Zkuste přestat sledovat skupiny zaměřené na hubnutí a místo toho se raději zeptejte svého těla, co opravdu potřebuje.  Zaměřte pozornost někam jinam a naučte se vnímat signály těla. Dostatek živin je nezbytně nutný pro naše zdraví.

Jídlo tu není proto, abychom z něho měli strach, ale je to oslava života. Odstraňme ze svého slovníku pojmy “zdravé/nezdravé, dobré/špatné “, jelikož s tím si akorát spojujeme negativní emoce. Pokud si řekneme, že je něco špatné, tzv. “prasárna”, dáváme tím signál mozku, který si to přebere jako “Pozor, blíží se nebezpečí, chraň se!”. Není pak divu, že je nám po jídle těžko nebo se rozvine i nějaká intolerance.

Některé směry určují jak často a kdy jíst. Můžeme se dočíst, kolikrát denně je to nejlepší, kdy jíst danou potravinu nebo kdy už nejíst vůbec nic. Je to ale pravda? Co když naše tělo vysílá signály hladu nyní? Budeme snad čekat? Intuitivní stravování nás učí vnímat hlad, najíst se tehdy, když opravdu cítíme potřebu. Samozřejmě je třeba vždy přihlédnout na situaci dané osoby. Pokud se někdo snaží jídlo minimalizovat, objevuje se porucha příjmu potravy, signály hladu jsou silně potlačené a je nutný zcela odlišný přístup.

Opakem hladu je rozeznání pocitu sytosti. Základem je jíst pomalu, pořádně jídlo rozžvýkat. Jestliže jídlo do sebe rychle hodíme, nějakou dobu trvá, než mozek dostane signál, že jsme jedli, jsme sytí. Pokud cítíme, že už máme plné břicho, je zbytečné tam cpát více, přejídat se.

Někdy jíme, i když hlad nemáme. Důvodem může být nuda, únava, ale také emoce, které se snažíme zajíst. Často můžeme slyšet, jak nám někdo říká “Na, tady máš čokoládu na nervy”. Je třeba tyto emoce odhalit a naučit se s nimi pracovat. Jakmile tak učiníme, poleví obrovské chutě na sladké, fast food, apod. a začneme jíst porce přiměřené naší potřebě a to jen tehdy, když opravdu cítíme hlad.

Příště, až budete mít tendenci se opět vrhnout na nějakou dietu nebo si dát k jídlu něco, na co zrovna nemáte chuť, zastavte se a zamyslete se, proč to děláte. Buďte k sobě milí a važte si Vašeho zdraví, fungujícího těla, díky kterému máte možnost zažívat spoustu krásného.

Objednat předplatné