Dlouho jsem si hrál s písmenky, slovy, větami a ladil vše do zvukové malebnosti. Než odevzdám svůj text k finálnímu stavu, musím ho číst nahlas, aby mi v uších zněl. A pak… ho většinou vždy předělám. Každý svůj text, každou knížku si čtu nahlas, protože to je pro mě důležité. Zvuk slov a vět musí mému uchu lahodit. A tak to bylo i u mé nové knížky „Indická ulice aneb Hledání štěstí“.

Kolikrát já… jsem ji přeformuloval, upravoval a tvaroval, až ji zcela změnil. To jsou „takové mé fáze“ extatické tvorby. Nevidím, neslyším a jen píšu… V knize Indická ulice aneb Hledání štěstí nejsou žádné jógové pozice, ale jen fotky z cest, myšlenky, příběh a prožitky. Knížka nabízí cestu k mentální józe, cestovní tipy v Indii, jógu mimo podložku, slzy i smích v běžných situacích indické ulice a ladění mé mysli, když se prostě sama v sobě ztrácí.

Uvědomuji si, jak důležité je praktikovat jógu na podložce, protože právě z této praxe vzniká nová cesta pro běžný život. Naučit se cvičit, praktikovat pozice, být klidný a soustředěný na podložkách v jógovém, sportovním, wellness centru je jednoduché. Ale co když život se zeptá… jak na tom jste bez podložky? A o tom je knížka. Je o mně a mých pobytech v Indii. Indii miluji, ale i nenávidím. Hovořím o ní v superlativech, ale i nelichotivě. Jsem v ní rád v situacích, které v naší kultuře nejsou možné, protože komfortní zóna, kterou si budujeme, je zde a možná… nezmizí. Možná se trošku pozmění, ale i tak to bude zcela jiný život než v indické ulici.

A tak zkouším přinést trochu té… „Indie“ a je jen na vás, jak si vše přeberete, přijmete nebo odmítnete. To je mi jedno. Já píšu o tom, jak Indii vnímám já.

• autor: Václav Krejčík
• www.vaclavkrejcik.cz
• foto: archiv autora