Najednou se vám nechce vstávat, a když zazvoní budík, raději se zachumláte hlouběji do peřin, abyste si tajně ukradli ještě pár minut lebedění ve vyhřátém pelíšku. Pokud se ve skrytu duše snažíte podvědomě zadržet odcházející teplo a oddálit přicházející zimu, možná ještě pořád v noci spíte s otevřeným oknem. Protože si nechcete tak nějak přiznat, že léto končí. Takže vám je ráno ještě větší zima a z teploučké postele se vám chce o to méně. Jenže co ranní praxe? Kvůli té ale přeci z postele vylézat nemusíte. Naopak!

V klidu a teple

Navázat pozornost na dech, obrátit se sami k sobě, a pobýt tak chvíli (nebo pořád) v klidu se sebou a se svým dechem přeci nemusíte jen na jógové podložce. Praktikovat můžete kdekoliv a kdykoliv. Tak proč byste nemohli i v posteli, kde se cítíte bezpečně, příjemně a chráněně? Podobně jako v matčině lůně, v poloze dítěte. Odhoďte za hlavu to, co vás tíží, vyjděte z pozic, které jsou pro vás krkolomné a otevřete náruč pozitivní, lehké a všeprostupující energii věčné lásky vycházející ze sebepřijetí a z lásky k sobě samému. Buďte volní a svobodní. Užijte si praxi v posteli bez výčitek, že „se flákáte“. Jóga je svobodná a otevřená. Nechce se vám kvůli praxi vstávat? Přiznejte si to a vědomě se rozhodněte, že vstávat nebudete. Nemusíte chodit za praxí. Ona přijde za vámi.

Protáhněte se v posteli

Takže až vás příště první ranní sluneční paprsky polechtají na víčkách a jemně donutí otevřít oči, podvolte se tomu slastnému pocitu sobotního rána, kdy nic nemusíte a jednoduše existujete, jste. I když není sobota. Dovolte si naplno užít a procítit tu pohodu a světlo šířící se po celém vašem nitru. Nechte jej sebou cele prostoupit, přijměte jej za své a staňte se jím. Tím světlem a teplem. Protáhněte se s nádechem a napněte všechny svaly na těle. S výdechem povolte. Položte se na záda, ruce nechte volně ležet podél těla, dlaněmi vzhůru. Dýchejte. Vnímejte uvolnění rozlévající se celým tělem. Za zavřenýma očima pozorujte dráhu, kterou dech v těle vykonává.

Uvolnění v poloze blaženosti

S výdechem pokrčte nohy, přitáhněte kolena k hrudníku a obejměte se pod koleny tak, aby prsty pravé ruky objaly levé zápěstí. Dýchejte do břicha a vnímejte, jak se břicho s nádechem nafukuje a dotýká přední strany stehen, a s výdechem, jak zase klesá volně a klidně dolů. Natáhněte levou nohu a mějte přitaženou jen pravou. Dýchejte. Vyměňte nohy. Dýchejte. Potom vraťte obě kolena k hrudníku. Položte chodidla na matraci tak, aby byly paty co nejblíže hýždím. Nechte kolena pomalu padat dolů, až se spojí chodidla. Poloha blaženosti. Položte dlaně na podbřišek a stále dýchejte do břicha. Vnímejte, jak se dlaně s nádechem zvedají nahoru, stejně, jako břicho, a jak s výdechem klesají dolů, stejně, jako břicho.

Protažení v rotaci

Natáhněte nohy, protáhněte se a vraťte kolena zpátky k hrudníku. Rozpažte. Položte nohy na pravou stranu, hlava se dívá vlevo, obě lopatky na zemi. Prodýchejte. Vyměňte strany. Vraťte se zpátky na střed a vytáhněte se za rukama a nohama do dálky. Přesuňte se do sedu na patách, položte špičky prstů rukou na zem (matraci) a směřujte za nimi pohled. S nádechem se vytáhněte za rukama dopředu, s výdechem povolte a položte na postel čelo. Opakujte přibližně pětkrát, poté zůstaňte s čelem na zemi a dýchejte do břicha. Vraťte se do polohy šavásany, jako na začátku, a nechte v sobě doznít pocity z ranní praxe.

• autor: Kateřina Lukášová
• foto: Shutterstock.com