Ale děti s FASD nejsou jedinými, kdo musí bojovat; často jsou stejnému a mnohdy nelehkému úkolu vystaveni také jejich rodiče a pečovatelé. Co může skutečně negativně ovlivnit a ztížit práci rodičů s dítětem postiženým touto poruchou, je všeobecný nedostatek povědomí o FASD a málo dostupných zdrojů a odborníků. Důležitým prvkem je ale také vlastní sebepéče, která se dle výzkumů týká především práce sama se sebou. Jako nejlepšími nástroji, jak být v tomto směru nejen nápomocný, ale hlavně odolný, byly vyhodnoceny jóga, práce s dechem a meditace. Prvky, které posilují nejen tělo, ale pracují hlavně s naší myslí.

Není totiž překvapivé, že bariéry, kterým jsou tyto děti samy o sobě vystaveny, přispívají k vysoké úrovni stresu, a jdou pak ruku v ruce nejen se špatnou a nedostačující výchovou, ale také se souvisejícími zdravotními poruchami. Stres samozřejmě může mít přímý dopad na soudržnost rodiny a na duševní i fyzické zdraví všech zúčastněných. Proto je podle odborníků péče o rodiče rozhodujícím faktorem.

Nová studie týmu vědců z University of Rochester, která byla zveřejněna v časopise Research in Developmental Disabilities, zkoumá, jak vnímaná důvěra pečovatelů FASD a četnost péče o sebe souvisí se stresem, rodičovskými postoji a rodinnými potřebami. Na základě tohoto výzkumu bylo zjištěno, že ti, kteří se pravidelně alespoň jednou týdně věnovali nějaké aktivitě z oblasti „mindfulness“, zvládali vše lépe, byli klidnější a jejich život i vedení těch, co to potřebují, byly více pragmatické.

„Víme, že stresovaní rodiče mají tendenci se cítit méně efektivní a méně spokojení jako rodiče,“ uvedl Carson Kautz, hlavní autor a postgraduální student psychologického oddělení univerzity v Rochesteru. „Jóga odbourává stres a zároveň dodává tolik potřebnou energii, tudíž efektivita produktivity roste.“

Kautz pracuje na intervencích za účelem snížení nepříznivých dopadů u dětí s vývojovým postižením, zejména FASD, společně se svou kolegyní, profesorkou a uznávanou odbornicí FASD Christie Petrenko, docentkou a výzkumnou pracovnicí na této univerzitě. Petrenko je spoluautorkou studie, stejně jako Jennifer Parr, postgraduální studentka Univerzity Warner School of Education a koordinátorka projektu a terapeutka.

„Samozřejmě, snížení stresu je důležité pro všechny rodiče,“ uznává Parr, „ale je to zvláště důležité u pečovatelů, kteří se o děti se speciálními potřebami starají, protože víme o jejich již tak vysoké úrovni stresu. Proto je velice potřebné, aby se tito lidé nejprve postarali o sebe, než začnou pomáhat druhým. V letadle přece také nasadíte masku nejdříve sobě, než podáte pomocnou ruku jedinci vedle vás. V tomhle je jóga výborný prostředník, jak se naučit klidu a míru ve své mysli, racionálnímu přistupování ke všem situacím a následným řešením životních situací.“

„Strategie, která skutečně dobře funguje pro jednoho člověka, však nemusí správně fungovat pro druhého, takže je dobré v těchto výzkumech neustále pokračovat a nacházet nová a nová řešení, jak tuto problematiku ještě více vylepšit,“ dodává Kautz.

• autor: Valentina Lebová
• foto: Shutterstock.com