Březen už vhání mízu do větví stromů a prvních jarních kvítků a novou sílu i do našeho těla. Je to měsíc proměnlivý a může být zelený i zasněžený. Děkuji za každý nový den i ptáčkům, kteří mě svým zpěvem budí a vyhlížím sluníčko oknem. Někdy však přijdou i horší nálady a rozmrzelost, které nazýváme jarní únavou. Jako zahrádkářka a bylinářka nedočkavě vyhlížím jaro venku v přírodě a hledám své „životabudiče“- první výhonky zelených rostlinek k jídlu. Těším se každoročně na první kopřivy, které sbírám nejen do velikonoční nádivky. Překvapivě i ty nejobyčejnější rostlinky, nazývané často plevelem, mohou být pravým pokladem pro naše zdraví. Kopřiva, která ráda roste i na smetišti symbolicky odstraňuje z těla vše nečisté.

Kopřiva dvoudomá
Kopřiva je vytrvalá a houževnatá rostlina s tuhým kořínkem a pichlavými listy. Je to rostlina dvoudomá a má na jedné rostlině samčí a na druhé samičí květenství. Je královnou rumišť, starých zdí, zarostlých koutů zahrad, pustých míst, křovin, cest a příkopů. Je u nás hojně rozšířeným plevelem a od pradávna se využívala k léčení i v kuchyni i ke krmení domácích zvířat a jako přadná rostlina pro pevná vlákna. V lidovém léčitelství se používala k jarnímu čištění krve a šlehala se s ní revmatická kolena. Léčbu kopřivou doporučoval léčitel farář Kneipp z 19.století, přikazoval pacientům, aby běhali v kopřivách pro prokrvení těla. Tuto drsnou léčbu už dnes nikdo asi praktikovat nebude, ale všichni můžeme využít kopřivu jako vynikající zdravou jarní zeleninu do špenátu, nádivky či polévky.

Listy kopřivy obsahují hlavně zelené rostlinné barvivo chlorofyl a mnoho minerálních látek, především hořčík, vápník, draslík a železo. Obsahuje také kyseliny křemičitou (křemík prospívá vlasům a nehtům) a kyselinu mravenčí (ta dodává rostlině palčivost). Dále bílkoviny, lipidy, vitamín D, fosfor, vitamín C, serotonin, (pomáhá proti úzkosti, depresi a pro dobrý spánek) histamin, rutin, kvercetin (flavonoid účinný proti rakovině prsu), cholin, třísloviny a fytoncidy. Kopřiva má mimořádné působení, chlorofyl působí povzbudivě na metabolismus celého těla a pomáhá při nedostatku železa při anémii. Působí protivirově při chřipkách, virózách a proti zahlenění. Působí také proti průjmu, protirevmaticky, podporuje kojení, funkci žlučníku, slinivky i vaječníků. Patří proto i mezi ženské byliny, podporuje kojení, harmonizuje menstruaci  a upravuje hormonální nerovnováhu v přechodu. Listy a především kořeny působí močopudně a používá se při léčbě potížích močového měchýře a prostaty u mužů. Odvádí vodu z těla a pomáhá tak snížit tělesnou hmotnost. Při poranění staví krvácení a podporuje hojení ran. Pomáhá také nemocným kardiakům a diabetikům. Zevně se využívá především Kořen kopřivy nejčastěji jako odvar proti vypadávání vlasů. Semena kopřivy jsou posilující při vyčerpání, v rekonvalescenci a po porodu, podporují potenci u mužů a ženám napomáhají k otěhotnění. V homeopatii se úspěšně používá kopřiva na léčení akné a kopřivkové vyrážky. Kopřiva může vadit alergikům na pyl, těm se doporučuje pouze jako homeopatikum.

Recepty pro zdraví

1. Čaj z čerstvých nebo sušených listů či z natě kopřivy: 2 lžičky nařezaných listů necháme přejít varem v 1 hrnku vody a louhujeme 10 minut. Scedíme a pijeme teplý pomalu po doušcích 1 šálek ráno a večer. Horký čaj uchováváme nejlépe v termosce, po nějaké době sice změní barvu na temně zelenou, což ale nemá vliv na kvalitu. Kopřivový čaj se dobře kombinuje s jinými bylinami pro zlepšení chuti, při nachlazení s květem černého bezu a fenyklem.
   
   
2. Kopřivová šťáva z čerstvých rostlin pro jarní očistnou kůru: košík natrhaných čerstvých mladých výhonků kopřiv opereme studenou vodou a v odšťavovači nebo mixéru připravíme šťávu, kterou pijeme zředěnou minerálkou nebo kombinujeme s jinými zeleninovými či ovocnými šťávami. Při očistném půstu pijeme místo jídla zeleninové šťávy a zeleninové vývary, přispíváme tak k vyloučení škodlivých usazenin z těla nahromaděných v důsledku špatné výživy a ke snížení nadváhy. Několikadenní půst při odpočinkovém režimu může pomoci při léčení chronických nemocí, například revmatických. Vždy se ale předem poradíme s lékařem či léčitelem. Pro děti, těhotné a kojící matky se půsty nedoporučují vůbec. Můžeme se poučit od našich předků, kteří dodržovali postní období 40 dnů od Masopustu do Velikonoc a ubrat ve stravě živočišných bílkovin a přidat více zelených natí, naklíčených semen, planých rostlin do polévek a salátů a čerstvých zeleninových šťáv i z kopřiv. Z kopřiv trháme vždy jen vršky mladých rostlin a před zpracováním v kuchyni je krátce spaříme vroucí vodou. Podle tradice se má na Zelený čtvrtek velikonoční jíst zelené jídlo, připravíme si ho právě z kopřiv.

Pro zdraví duše
Kopřiva se svým zdrojem železa symbolem vnitřní síly a vytrvalosti. I nám dodá touhu žít a jít životem přes překážky, na kterých sílíme a uzráváme. Pro léčbu revmatismu pomůže spolu s kopřivou zamyšlení nad svým chováním k sobě i ostatním: Tak jako pálí kopřiva, tak mnohdy bolí tvé činy lidi vůkol; skromností a láskou zahlaď, cos napáchal, měj rád svůj život. 

Kdy kopřivu sbírat?
Kopřiva se na zahradě pěstuje často sama a musíme ji spíš usměrňovat, aby nám nezarostla celou zahradu. Když jí ponecháme alespoň malý kout jinak odplevelené zahrady, odvděčí se nám po zimě jako jedna z prvních jarních vitamínových zelenin, ale také jako pomocník ostatním rostlinám; kopřivový zákvas pomáhá hubit mšice a další škůdce a funguje i jako hnojivo. Z rostlin sbíraných od časného jara do konce května kolem 14 hodiny odpoledne jsou léčivé látky kopřivy nejúčinnější, do kuchyně můžeme sbírat až do podzimu, ale jen vršky rostlin. Ve volné přírodě sbíráme jen na čistých místech.

Velikonoční TIP
Vyzkoušejte vegetariánskou variantu Velikonoční nádivky z tofu!

• autorka: Magdaléna Dobromila Staňková
• www.bylinkypromaminky.blogspot.cz
• foto: Shutterstock.com / ilustrace: autorka článku