JÓGA DNES

Pataňdžaliho systém jógy tvoří 8 stupňů, které vytvářejí podstatu praxe člověka, zabývajícího se jógou.

Jama je etická disciplína (zákazy). Doporučuje nám, jak se chovat k ostatním, ale i k sobě samým. Tímto chováním k ostatním se postupně oslabují, či odstraňují vlastnosti, jejichž důsledky se na duchovní cestě projevují negativně. Dodržováním těchto pravidel se člověk osvobozuje od karmického zatížení a již nedává podnět ke vzniku nových. Do jamy patří: ahinsa (neubližování, nenásilí), satja (pravdivost, pravdomluvnost), astéja (nekradení), brahmačarja (zdrženlivost), aparigraha (nehrabivost a neulpívání). Tyto přístupy jsou charakteristické pro všechny oblasti života člověka. Není disciplínou, když člověk si vymezí nějaké oblasti, ve kterých mu jdou pravidla lehce aplikovat, a na druhé straně omlouvá jiné oblasti. Není možné být striktní a působit si zbytečné násilí, na druhé straně disciplína nemá rozměr omluvy a hledání výjimek.

Nijama jsou pravidla (příkazy), které se především týkají pozorováním a vyhodnocováním chování sebe sama. Pozorováním sebe sama, svých reakcí, se člověk osvobozuje ze zajetí svých emocí, které nad ním nezískávají nadvládu. Člověk se stává pozorovatelem situací okolo sebe, ale i uvnitř. Nedává tak podněty pro vznik emocí. Patří sem sauča (čistota těla a mysli), santóša (spokojenost), tapas (askeze, sebekázeň, očista), svádhjája (studium posvátných a moudrých knih), Išvarapranidhána (uctívání Išvary, osobního boha).

Ásany jsou fyzická cvičení a pozice. Díky pravidelnosti ve cvičení tělo přestává být překážkou a přestává poutat mysl. Ásany jsou přípravou na meditace, kdy je nutné dlouhou dobu setrvat v jedné pozici.

Pránájáma je kontrola dechu a toku energie v těle. Dochází k usměrňování životní energie (prány) řízením dechu. Směřováním a řízením energie člověk působí léčivě buď na určité oblasti, nebo na celkový stav fyzického těla a mysli. Každý nádech rozproudí energii těla, provětrá mysl a s výdechem se vše čistí. Řízeným dechem, kdy v klidu člověk dýchá zhruba 15-20x, se ekonomizuje práce srdce tím, že se dech zpomaluje a v rámci dechu udždžají, se postupně účastník vinyasa stylu dostává na číslo 8 dechů za minutu (i méně). Celé cvičení jakéhokoliv druhu jógy je o šetření energie, ne o jejím plýtvání. Proto napětí, násilí, křečové cvičení a dýchání a chtění do cvičení nepatří. To jsou všechno případy, kdy se energie rychle spotřebovává, a to není cílem jógy. Přitom stačí tak málo! Dýchat a řídit svůj dech. Jakmile člověk začne řídit svůj dech, přestávají okolní i vnitřní podněty vládnout a zachovat tak hloubku, která je uvnitř každého z nás.

Pratjáhára je kontrola a odtažení se od smyslových podnětů. Emoce mají tendenci přebírat nadvládu nad myslí. Dojde-li k této situaci, člověk ztrácí reálný přehled a nadhled. Odtažením se od smyslů se člověk obrací do vnitřního světa. Člověk se stává pozorovatelem!

Dhárana je koncentrace. Jedná se o trénink mysli k meditaci. Dochází k jednobodovému zaměření mysli v mnohosti podnětů. Jakoby v bouři a ve zmatku nastával klid. Mysl má tendence odbíhat a obracet se ven. Do okolního světa ji poutá mnoho nejrůznějších podnětů. V nejrůznějších koncentračních technikách ji člověk nutí být ve spojení s jedním předmětem či místem a stále dokola ji přivádí zpět, dokud se nepodaří ji natrvalo spoutat.

Dhjána je meditace. Plynulé soustředění se na jeden bod, místo, cíl a udržení pozornosti na něm. Mysl se fixuje na objekt meditace a tyto koncentrace se postupně prodlužují a přecházejí v meditaci.

Samádhí je stav nejvyšší pravdy, stav radosti a míru. Často se tento stav označuje jako „konečné vyvanutí. O samádhí nelze mluvit