JÓGA DNES

Samotný název jóga pochází ze sanskrtského slova, které se překládá jako „sjednocení, splynutí, spojení". Kořeny jógy sahají do dávného starověku Indie pravděpodobně do období proto-indické kultury. Pozice jógy mají souvislost s přirozenými pohyby člověka. Jóga označuje soubor indických nauk o metodách ovládání tělesných a duševních funkcí člověka, zahrnující tělesné cvičení, koncentraci, meditaci i askese. V indickém prostředí vznikla jako ucelený systém tělesných cvičení, dechových technik, meditací a etických zásad. Byla inspirovaná hinduistickou mytologií a později ovlivněna buddhistickým učením. V naší západní kultuře se více zdůrazňují prvky fyzického tréninku než náboženské aspekty.

S ohledem na různé sklony a povahu člověka se postupně vyvinulo několik směrů jógy. Jejich název naznačuje, který prvek se v jednotlivých směrech zdůrazňuje. Jednotlivé směry jógy nelze zcela oddělit, zapadají jeden do druhého - každý směr zachovává nejzákladnější principy popsané v Patandžaliho Jógasútře a Buddhových sutrách. Každý z nás se může věnovat všem směrům jógy současně, ale je předpokladem, že bude upřednostňovat jeden směr – cestu, která patří k jeho osobnosti. Z cvičení jógy nelze vytvořit šablonu ani uniformitu. Každý podle stupně svého poznání si pro sebe vybere nejvhodnější způsob cvičení. Každý má prostor pro respektování volby druhého, každý má možnost vyzkoušet a praktikovat to, co mu vyhovuje jaký druh pohybu a je na něm zda zvolí duchovní aktivity. K pozitivním účinkům jógy patří vyváženější emoce, lepší kondice, jasnější mysl, vnitřní klid a nový pohled na život. Můžete pomocí ní bojovat s bolestmi kloubů, svalů, úzkostí, stresem, špatným držením i s funkčními poruchami. K principům jógy patří uvolnění, harmonie, cvičení, kontrola dýchání, správná výživa.