JÓGA DNES

Stylů a osobností, které se objevují v historii jógy, je mnoho. Svým vývojem se jóga postupně dostávala za hranice Indie a samozřejmě také postupně uzpůsobovala svým obsahem a poselstvím lidem, kteří ji prezentovali.

V roce 1893 Swami Vivekananda, první indický učitel jógy, přinesl radžajógu do Ameriky, do Chicaga. Během několika dalších let se několikrát vrátil na americkou půdu učit jógu v celém jejím duchovním základu. Jeho kolega Brahmánanda působil v Indii a studoval u Rámakršny, behgálstkého světce, který prošel mnoha náboženstvími. Jógananda, Šivananda, Rádhákršnan, Satjánanda, svámí Višnudévananda, Kuvalajánanda, to jsou jména, která prezentují různé pohledy a cesty na jógu. Někteří i z pohledu lékařství. Sami Kuvalayananda zaměřil svoji jógu především na dech, Sami Sivananda v Rišikéši a T. Krishnamacharya v Mysore se věnovali rozvoji a bohatství, variabilitě systému pozic a pranájámických technik. Jsou považování za ty, kteří dodali hathajóze nový náboj a propracovanost. Vytvořili sekvence pozic, které se soustřeďují na sportovní přístup se zapojením síly dechu a meditačních technik.

V dynamickém plynutí pozic, zvaném vinyasa, se využívá plynutí pozic v součinnosti s dechem. Aby se jeho studenti T. Krishnamachariji zlepšovali, vytvořil sekvence pozic dle různých náročností. Jeho studenti se dostávají dále teprve poté, když nejdříve dokonale zvládnou základní provedení. Nejvhodnější metodou výuky byla osobní výuka, která zaručovala rozvinutí jednotlivých vloh studentů. Tři z jeho nejoblíbenějších žáků v Mysore propracovali své systémy praktikování jógy:

Pattabhi Jois vytvořil základní školu Ashtanga vinyasa jóga, Indra Devil se stala v Americe „dámou“ jógy a prezentovala moderní pojetí hathajógy a B. K. S. Iyengar vytvořil jemnou, ohleduplnou jógu se zaměřením k tělu s využitím pomůcek pro správné cvičení a zaujímání pozic. Původní cesta sekvencí Krishnamacharyi se lišila od jeho žáků. Své znalosti později předal svému synovi T. K. V. Desikacharovi, který se jeho umění naučil. Vydal se také svoji cestou. Podobně jako Iyengar se věnoval spíše terapeutickému směru jógy. Především Pattabhi a Desikachar zdůrazňovali buď rychlejší, nebo pomalejší tempo provádění jednotlivých pozic, ale vždy v dokonalé součinnosti s dechem. Pattabhi Jois, který praktikoval jógu v Mysore, byl jedním z mladých chlapců, kteří se seznámili s T. Krishnamacharyjou na jeho demonstraci jógy. Jois zdokonalil systém Krishnamacharyi v Ashtanga vinyasa systému s tradicí v klasických spisech Jógasutry, Bhagadgavítě a v Hathajógapradipice. Jeho striktní systém plynulých pozic /vinyasa/ vychází ze západního pojetí jógy „jdu pálit, jdu hubnout, spalovat“. Cíl vytvořit v těle teplo, čistit ho a ozdravit je velice pozitivním přínosem ashatangajógy z pohledu západní civilizace. Jóga je cestou ke stálé spokojenosti. Není to však spokojenost vyvolaná pocitem úspěchu nebo dobrého bydla, ale stálá spokojenost se vším, co život přináší. Je to vnitřní stav. Vinyasa Ashtanga Yoga je jednou z cest k tomuto stavu, má-li být však skutečně přínosem, vyžaduje každodenní praxi, protože pouze pravidelností spojenou s disciplínou můžeme v sobě něco začít měnit.

Jóga pro 21. století

Jóga začíná být pro západní civilizaci racionálním systémem, který rozvíjí současného člověka po stránce fyzické i duševní. Je cestou k uvědomění si vztahu mezi fyzickým tělem a myslí. V důsledku životního stylu, který dnes žijeme - málo pohybu, nevyvážená strava, stres - lidé zanedbávají své tělo, podléhají depresím, psychosomatickým onemocnění. Jóga spojuje a poskytuje odpovědi na některé problémy života v moderním světě - a proto zažívá „renesanci". Jedním z důvodů, proč jóga začala být velmi oblíbená, je fakt, že pomáhá k pocitu harmonie, celistvosti - přináší pocit rozvoje a to v mnoha rovinách: např. mentální - napětí, zklidnění, pocit vyrovnanosti a fyzická - zlepšení kondice, vitalita, pružné svaly, kloubní pohyblivost. Jógový trénink by se neměl omezovat jen na ásány, ale i na etický trénink, trénink dýchání a regulace dechu, psychický a duševní trénink - jen tak lze zaručit harmonické rozvíjení osobnosti. Jóga je holistickou praxí, nejen systémem cvičení. Kombinace dýchání, vizualizace a soustředění, meditační techniky mají blahodárný účinek na zdraví člověka. Jóga nás učí návratu k sobě samým, hledání vlastních limitů, schopnost uvolnit se a být sám sebou. Proto přijměte jógu jako několik tisíc let uznávané umění, jako unikátní a efektní formu cvičení.