JÓGA DNES

Cesty jógy

Zažili jste někdy z ničeho nic něco velmi povznášejícího? Pocit ticha, radosti, blaha - a třeba jen na chvilku? Tak o to jde. Člověk by nejraději zvolal: „Okamžiku, postůj.“ Přál by si, aby to co nejdéle zůstalo, ale bohužel dokud nepozná, jak to provést a kde by měl své trvalé štěstí hledat, nedaří se mu to. Proto bývá život lidí prázdný a šedivý. Snažíme se sice život všelijak zaplnit a naplnit, ale zážitky vnitřního štěstí a blaha bývají nahodilé a vždycky jen dočasné. Proč tomu tak je? A proč jsme tedy zde?

Otázky po smyslu existence napadnou jednou každého znás. Jóga pomáhá člověku vnést do života více světla, aby každý mohl plně pochopit podstatu vlastního života, své místo vtomto světě, a tak i více porozumět ostatním živým bytostem. Každý, kdo chtěl někdy vživotě lépe poznat a pochopit sebe a následně druhé, zjistil, že se lišíme svým temperamentem, racionálností, způsobem reakcí na podněty, vnitřním životem. Jestliže se lišíme my sami, musí se pochopitelně lišit i způsoby našeho poznávání. Čtyři základní směry jógy korespondují se základními projevy každé lidské bytosti. KARMAJÓGA označovaná za cestu činnosti je zaměřena především na oblast lidské vůle a konání. BHAKTIJÓGA, cesta lásky, do oblasti citů a emocí, RÁDŽAJÓGA jako introspekce jde cestou ovládnutím těla a mysli a DŽŇÁNAJÓGA, cesta poznání, pracuje sintelektem a jeho zvídavostí. Všechny cesty vedou ke stejnému cíli, kpravdě, k absolutnímu vědomí. Je na nás, abychom zvolili cestu, která nejvíce souzní snaším založením.

autoři: Ivana a Jan Knaislovi

Rozcestník