JÓGA DNES

Bakhtijóga – uctívání Boha

První stopy o ní najdeme již vnejstarších indických spisech, ve védách a upanišadách. Slovo bhakti souvisí svýznamem sloužit či podílet se a touto službou je míněna služba Bohu, tedy oddanost Bohu a jeho uctívání. Cestou bhaktijógy jdou lidé, u kterých vživotě převažuje citovost, empatie a láska. Bhaktijóga je cestou lásky kBohu, cestou, která je naprosto přirozená a nevyžaduje žádné speciální předpoklady. Říká se o ní, že je snadná, krátká a přístupná každému. Každý znás má předpoklady klásce, ktouze milovat a být milován. Jenže ne každý je prost pochybování. Jak milovat někoho, koho jsme neviděli a neznáme? Na cestu bhakti se tedy vydávají ti, kteří podobné pochybnosti nemají.

Jaká je láska kBohu? Především je jiná, odlišuje se od té „světské“. A podléhá proměně, tak jak se mění poznání milujícího bhakty. Člověk zpočátku miluje Boha mimo sebe, sbázní a úctou kněmu vzhlíží. Až později, jak začne narůstat jeho oddanost a zvnitřnění, pociťuje vděčnost a zvláštní pouto mezi sebou a Bohem. Čím větší bude jeho pokora a oddanost, tím snadněji se bude odpoutávat od lpění na vítězstvích běžného života, tím méně mu budou vadit prohry. Nebude nic, co by nechtěl podstoupit pro Něj. Láska pomáhá každému překonat omezenost jeho ega a vede ho ke skutečnému Poznání. Boží láska je vnitřní emocí, nemá původ vnějakém objektu a její zvláštností je, že se každým okamžikem zvětšuje. Zatímco intelekt je jen suchým, bezcitným pomocníkem, je soucit a láska tím, co člověka přibližuje kJednotě.

Kdo je bhakta?

Jaká je cesta bhakty? Bhakta čili člověk jdoucí touto cestou jógy, považuje uctívání Boha za nejjistější způsob, jak ho dosáhnout. Nejprve hledá projevy Boha ve svém okolí, vše, co je a co se děje, je pro něj projevem Boží vůle. Bhakta své uctívání neprojevuje například odříkáním se světa nebo askezí, nýbrž věří, že nejlepší způsob jak uctívat Boha je projev nejvyšší oddanosti. Podle toho, vjaké části cesty se uctívači Boha nacházejí, lze bhakty rozdělit do několika skupin: na ty, kteří hledají u Boha pomoc, na ty, kteří u něj hledají radost, na ty, kteří ho chtějí poznat, a na ty, kteří sním chtějí splynout.

Dva stupně lásky, tedy nižší stupeň aparabhakti (s přáním či očekáváním něčeho) a nejvyšší parabhakti (láska bez přání, čistá a absolutní), reprezentují právě způsob, kterým člověk přistupuje kBohu. Nejprve je Bůh člověku jen pomocníkem, rádcem a učitelem, později přítelem a teprve vsamotném konci člověk poznává a pocítí, že jsou jedním a tímtéž.

Na závěr dejme slovo Vivékánandovi, který říká:

www. knaisl.webz.cz