JÓGA DNES

Ashtanga jóga

Vinyasa ashtanga yoga se může na první pohled jevit jako pouhý fyzicky náročný tělocvik, ale kdybychom šli dál, zjistíme, že je hlavně velmi účinným nástrojem na spirituální cestě!.

Jóga je zastavení vrtící se mysli - říká definice. Ale proč chtít mysl zastavovat? Prý abychom se dobrali poznání a osvobození od iluzorního ega, se kterým se běžně ztotožňujeme a nevědomě mu posluhujeme. Pro většinu z nás ego si hýčkajících Evropanů je však takový výrok asi nesrozumitelnou či nepřijatelnou teorií. Navíc je prý skutečná jógová praxe náročná! Koho pak může zajímat její cesta - obtížná a s nejasným cílem? První odpověď, která se nabízí, že pouze pošetilce. Ale na druhou stranu - ti, kteří cestu jógy završili, nejsou považováni za blázny, ale jsou respektováni pro získanou moudrost. To zní zajímavěji, ale netěšme se, těchto "šťastlivců" je pohříchu málo. Má tedy smysl se do jógy pouštět? Určitě ano, alespoň pro ty, kteří hledají smysl bytí nebo pro ty, kteří zjistili, že "žít naplno" štvát se za kariérou, do úmoru vydělávat a získaný peníz pak dosytosti užít, stojí příliš mnoho energie, která pak chybí - pro rodinu, přátele, ale hlavně pro je samotné. Nejběžnějším důvodem ke vstupu do jógování však bývá snaha pomoci svému zdraví a kondici, neboť v tom jakékoliv cvičení jógy funguje znamenitě, ač to vlastně není jejím cílem. To platí i pro Vinyasa ashtanga yogu, která patří k těm fyzicky náročnějším tradičním jógovým školám. Její cvičení sestává z neměnného pořadí pozic - ásan, proložených dynamickými "pozdravy slunci". Dokonalé provedení těchto ásan je to, co je zprvu považováno za nejdůležitější.

Začne-li však adept s pravidelnou praxí, časem zjistí, že důležitější než snaha o vpletení se do krkolomné pozice je zvládnutí dechu. Ještě později začne klást důraz na koncentraci, aby se pak opět po čase vrátil k provedení pozic, které ale začíná vnímat "jinak", stejně jako i dech. Ten je vůbec ústředním prvkem celého cvičení. Dle jeho rytmu se řídí přechody i výdrže v ásanách, upírá se na něj pozornost. Na jeho kvalitě též závisí rozpalovaní "vnitřního ohně", v jehož důsledku dochází k očišťování těla. Aby se toto začlo dít, je však třeba cvičit denně, ideálně v klidném prostředí domova.

Právě na to je zaměřen i způsob výuky nazývaný "Mysore style" (dle střediska ashtangy, jihoindického města Mysore). Na rozdíl od jakéhokoliv skupinového cvičení chybí v těchto lekcích "předcvičující". Lekce nemají jednotný rytmus a každý účastník cvičí dle svých možností, úrovně pokročilosti a hlavně rytmu svého dechu. Ač ve skupině, probíhá výuka téměř individuálně a lekce je vlastně určitou konzultací, kdy instruktor začátečníky učí novým pozicím a pokročilejší pak opravuje a pomáhá jim rozvíjet jejich praxi. To je samozřejmě možné jedině za podmínky, že "aštangisté" si skutečně samostatně cvičí doma (zpočátku alespoň párkrát v týdnu) a do cvičení "pronikají". Jedině tak se něco začne dít, ať už v rovině jejich vlastní jógové praxe, ale i v rovině běžného života, kde začnou objevovat sami sebe - neboť postupným rozpouštěním bloků a zpružňováním těla se i mysl stává pružnější a odvážnější. Již po pár měsících každodenního cvičení, kdy pozornost je důsledně obracena dovnitř, se začnou dít věci - zlepšuje se kondice a zdraví, ale dopad může být hlubší, kuřáky přejde chuť na cigárko a milovníci šrůčku uzeného propadnou zrní a brokolici, ale mohou se dít i změny v rovině partnerských a pracovních vztahů. A to vše může být bolestivé, neboť jógování není zakrývání rzi růžovým lakem, ale odstranění starých laků drátěným kartáčem. Se ztenčující se vrstvou těchto laků - našich bludů - se začne život stávat přehlednějším, jednodušším.

Tlumí se výkyvy nálad, ubývá zájmu o vyhledávání vnějších podnětů, ale úměrně tomu je člověk radostnější a spokojenější. A tehdy si možná řekne, že na té v úvodu zmíněné definici něco bude... Zaujal vás podobný životní scénář? Pak ale nezapomeňte, že "Gram praxe vydá za tunu teorie." A v józe to platí přibližně dvojnásob:)

Autor: Dalibor Štědroňský, www.ashtanga.cz

Související články