Čtení z duchovních textů

Ve starých spisech nalezneme moudra, která s sebou nesou hluboká ponaučení a pravdu. Jejich čtením vcházíme do klidu a hlubokého meditativního vhledu, který s sebou nesou. Duchovní slova mohou být motivací, útěchou, radostí a semínkem, které se usadí, začne klíčit a v plné své kráse vykvete. Nechte se inspirovat a zůstaňte bdělými.

Bhagavadgíta neboli Zpěv vznešeného

Kapitola: Cesta pravého poznání

VII.1 Vznešený pravil: Nyní, Ardžune, poslouchej a slyš, jak Mne můžeš obsáhnout cvičením oddanosti a jak ve Mně můžeš nalézti svou tvrz a své zasvěcení, upřeš-li se duchem ke Mně!

VII. 3 Mezi mnoha tisíci lidmi jen málo se jich snaží o dokonalost. A mezi těmito požehnanými snad jen jeden jediný Mne zná v Mé pravé podstatě.

VII. 6 Věz, že každá bytost je dítkem Mé dvojí podstaty, kteráž je Matkou a Otcem vší tvorby. Hleď, Jáť jsem původ i zánik všehomíra!

VII. 7 Nic není nade Mne, Ardžune! To nejvyšší i nejnižší je obsaženo ve Mně. Jsem zlatou šňůrou, na níž jako perly jsou navlečeny všechny světy a všechny životy.

VII. 8 Jsem chutí vody, Ardžune, jsem světlem slunce i měsíce, posvátností Písma, zvukem mizejícím v tichu oblohy, lidskostí člověka – tím vším jsem Já!

VII. 10 Věz, Ardžune, že jsem věčným semenem všeho žití! Jsem rovněž hrdinstvím statečných. mezi vzdělanci jsem vytaseným mečem jejich ducha a jsem slávou lidí proslulých.

VII. 12 Věz, že vše, co náleží k ctnosti, i to, co pochodí z vášně a temnoty, to vše vyvěrá jedině ze Mne: Já nejsem v těchto věcech, ale věci tyto jsou ve Mně!

VII. 13 Oblouzen mnohotvarým vzhledem Mých věcí, Mne, Neměnného, Neskonalého, tento měnivý svět nezná, Ardžune!

VII. 14 Neboť věř, že Moje vlastnosti, beroucí na sebe všechny podoby života, jsou Mým božským přestrojením a těžko lze je odhalit! Jen ti, kteříž Mne vytrvale hledají, prohlédnou skrze tuto clonu Skutečnosti a za ní Mne naleznou.

VII. 17 Nade všechny tyto lidi vyniká člověk moudrý, věčně nezlomný a zanícený pro jediný cíl. Svrchovaně drahý jsem moudrým lidem a moudří lidé jsou drazí i Mně.

VII. 19 Prošed mnohými zrody člověk moudrý nakonec splývá se Mnou věda, že jsem to, kteréž je srdcem vší tvorby. Velmi zřídka dochází duše takové velikosti.

VII. 26 Znám, Ardžune, vše, co bylo, vše, co je, vše, co ještě bude, ale nikdo nezná Mne!

VII. 27 Klamem radosti a bolesti, dobra a zla, klamem pramenícím z touhy a nenávisti, jsou všechny bytosti vrhány do hnacího kola narození a smrti.

VII. 28 Proto lidé mravných činů, kteří se odpoutali od hříchu a od oněch protichůdných klamů uctívají Mne s neochvějnou vírou.

VII. 29 Ti, kteří by chtěli uniknout zkáze a smrti, naleznou ve Mně své útočiště, neboť hleď, jsem sama Skutečnost, jsem samo Vysvobození!

VII. 30 A ti, kteříž Mne poznávají na zemi i na nebi, v obětním ohni, majíce ducha pevně spjatého jhem Nehmotnosti, do Mne vstupují v hodině smrti!

• -jd-
• zdroj fotky: Shutterstock.com
• Zdroj: Bhagavadgíta neboli Zpěv vznešeného, Rudolf Janíček, Železný Brod 1945, vyšlo v červnu 1945 jako hold a pozdrav osvobozené vlasti