Zdravá strava 15. 07. 2015 PDF Tisk

Volné radikály

Neustále zmiňované, zatracované a vyvolávající ostražitost. Volné radikály naplňují média a poučky zdravé výživy. Jsme naváděni, jak proti nim bojovat. Víme opravdu, co jsou zač a jsou-li opravdu nebezpečné? 

Volné radikály

Všichni jste již někdy slyšeli termín volné radikály. Máte pojetí o tom, že neznamenají nic dobrého a je třeba se proti nim chránit pravidelnou a dostatečnou konzumací antioxidantů. Stejně jako je tomu u jiných problematik, tak i vztah volné radikály-antioxidanty se nese na určité vlně medializace, vedoucí k nadužívání antioxidantů v podobě potravních doplňků.

Termín "volný radikál" je z chemického hlediska jakákoliv molekula, atom, nebo ion, který nese nepárový elektron ve své tzv. valenční sféře. Volné radikály jsou díky tomuto stavu velmi reaktivní, protože jejich primární snahou je, co nejdříve jiné molekule sebrat druhý elektron do páru. Radikálové poškození má tak často podobu řetězové reakce, neboť stabilizovaný jeden volný radikál vlastně způsobí vznik nového radikálu a tak to pokračuje dále. Mezi nejznámější volné radikály patří asi tzv. reaktivní formy kyslíku "ROS" (z anglického reactive oxygen species), což jsou meziprodukty redukce kyslíku na vodu a patří mezi ně např. superoxidový radikál nebo hydroxylový radikál. Volné radikály, jakožto vysoce reaktivní entity, mohou napadat důležité látky našeho těla -  hlavně lipidy v buněčných membránách, funkční proteiny (receptory, enzymy apod.) a naší genetickou informaci DNA, která těmito vlivy mutuje. Mutace DNA pak vede k jevům jako je mutageneze, karcinogeneze a třeba samotné stárnutí. Je důležité zmínit, že v těle ale denně vzniká tisíce volných radikálů, které plní řadu fyziologických funkcí, konkrétně hlavně v oblasti respirace (dýchání), imunitních reakcí či vazodilatace cév a signalizace. 

Volným radikálům je ale primárně přisuzováno spoustu negativních účinků v našem těle, včetně rozvoje mnoha lidských chorob (ateroskleróza, vysoký krevní tlak, Alzheimerova nemoc aj.) ale i takové procesy jako je samotné stárnutí. V tomto kontextu tedy vznikla domněnka či přesvědčení, že čím více antioxidantů do sebe budeme dostávat, tím větší zdraví a delší život si zaručíme. Je pravda, že mnohé studie naznačují korelaci mezi příjmem stravy bohaté na antioxidanty a pevným zdravím, nicméně na základě korelací nelze automaticky hlásat kauzality! Rozšířené používání antioxidantů v podobě koncentrovaných potravních doplňků (vit C, vit E, selen, β-karoten) je velmi nešťastná snaha o dlouhověkost a pevné zdraví to hlavně s ohledem na fakt, že byly prokázány spíše opačné účinky - vysoké dávky antioxidantů v kombinace s příslušným zdravotním stavem mohou zdravotní stav až zhoršovat. Na tomto místě je třeba si uvědomit, že antioxidační ochrana organizmu není zabezpečena jen výše uvedenými látkami, ale především antioxidačními enzymy a jinými antioxidačními substráty a látkami. Antioxidanty (nejčastěji tedy Vit C, E, selen a β-karoten a jiné preparáty) tedy tvoří jen malou, i když důležitou součást, složitých a vzájemně provázaných antioxidačních systémů.

Pokud bych měla uvést některé prokázané negativní účinky suplementace antioxidantů, tak je to jednoznačně užívání potravního doplňku β-karotenu u kuřáků, který zvyšuje riziko rozvoje rakoviny plic u kuřáků. V případě selenu je to pak jeho dlouhodobé nadužívání  - selen je totiž ve vyšších než nezbytných dávkách toxický.

Ve vztahu ke správnému stravování je tedy třeba zdůraznit, že vždy vítězí konzumace čerstvého ovoce a zeleniny nad užíváním izolovaných látek v podobě potravních doplňků, a to nejlépe v množství 400-500 g denně. V kombinaci se střídmostí v jídle a pravidelnou přiměřenou fyzickou aktivitou je to nejlepší recept na zdravý a dlouhý život :)

 

Objednat předplatné