O józe 05. 01. 2014 PDF Tisk

Tantra 3. díl

Slovo tantra vyvolává v lidech různé asociace a jednou z nich bývá rituál. Vysvětlit podstatu a smysl tantrického rituálu není snadné. Starý tantrický spis uvádí: „Spojení muže a ženy je jako vzájemnost Nebe a Země a trvá navěky. Lidé na to zapomněli a stali se smrtelnými. Právě tímto poznáním se otevírá stezka vedoucí k nesmrtelnosti.“

Tantra 3. díl

„Jako lze jednu pochodeň zapálit od druhé, může být spojením předáno vnitřní světlo.“

Tantra zná tři úrovně tohoto spojení: tělesné, smyslové a ve vědomí. Dá se říct, že spojení nastává v těle, přerůstá do mysli a realizuje se ve vědomí. Člověk se tím postupně osvobozuje od toho, co ho poutá k zemi, k okolí i k němu samému. Takové spojení mu přináší radost, štěstí a poznání smyslu lidské existence. Dojít na konce cesty tantry je však dáno jen některým. A právě pomocníkem na této cestě je tantrikům rituál.

Rituál pěti podstat

Nejznámějším rituálem je rituál pěti podstat čili rituál pěti M, označovaný jako paňčamákára. Těmi podstatami jsou mánsa (maso), madja (opojný alkoholický nápoj), matsja (ryba), mudra (což znamená nejen mocné gesto, ale také pochutinu označenou jako pražené obilí, a v jazyce symbolů dokonce i ženského účastníka rituálu) a maithuna (rituální soulož). Požití vína, ryb, masa a obilí – čili jinak zakázaných látek – je dáno jejich lehkými afrodiziakálními účinky.

Rituálu předchází velmi dlouhá příprava a očista, a samotný rituál probíhá obvykle o půlnoci v novoluní. Symbolizuje věčné spojení Ducha a Přírody a ztělesňuje naplnění kontemplativní lásky. Tělesná láska přechází do hlubokého meditativního zbožňování, kdy se účastníci rituálu stanou živými vtěleními Božského principu.

Z jógy víme, že páteřní sloupec reprezentuje osu života, s kořeny v podsvětí a s větvemi v nebi. V jeho základu najdeme místo s hadí silou, symbolický obraz božské vitality projevené v přírodě a spící díky kouzlu iluze (máji). Probuzením hada a jeho řízeným vzestupem od kořene páteře vzhůru je nastartován proces, který se nazývá cestou k duchovnímu osvícení. Když had zůstává v základu páteřního kanálu, projevuje se jako sexuální energie, ale když stoupá vzhůru, je označován jako energie kundaliní, která se při dosažení vrcholu transformuje v Ducha.

 

Meditace s přítomným prožitkem a zastavením dechu

Pro vzestup sexuální energie není činěno nic zvláštního: není aktivována vůlí. Mysli a smyslům není dovoleno náhodně těkat, neboť jsou vědomě, i když bez úsilí, směrovány k prožitku přítomné zkušenosti. Podmínkou je zůstávat v nežádostivém stavu mysli, vše je založeno na myšlence nezasahování do přirozeného toku. Člověk tak zažívá kontemplativní stránku sexuální zkušenosti. Je to vlastně meditace (dhjána) a velkou důležitost při ní hraje dech, protože rytmus dýchání pomáhá adeptu rozšířit vnímání. Dokonalá kontrola dechu, což je podstata pránájámy, vede ke spontánnímu zastavení dechu (kumbhaka). Dech se začne zpomalovat, až se nádechové a výdechové pohyby takřka vytratí, a toto nepostřehnutelné dýchání určuje ne-uchopující postoj k životu.

Znehybnění dechu vede k vymizení vírů mysli (vrtti). Není nic, čeho by mohlo být dosahováno. Není zde žádné úsilí, žádný cíl a žádná cesta. Zpomalování tělesných procesů nemá samo o sobě žádnou hodnotu: jsou pouze vnějším příznakem vymizení „ega“. Pojem vysvobození (mókša) nahrazují tantrikové pojmem velkého štěstí (mahásukha), které je štěstím stejně tak duchovním, jako duševním a fyzickým.

 

Stezka Šakti

Obřad maithuna se provádí ve dvojici, ale i v hromadném seskupení šestnácti tantrických párů (akrapúdža), vždy však za přítomnosti a pod vedením guru. Tantra rozlišuje praxi (sádhanu) prováděnou na ryze mentální úrovni a sádhanu zahrnující skutečné použití rituálních pomůcek, tj. ženy, masa a vína apod. Tu druhou označují hinduistické školy zpravidla jako tradici levorukou (vámáčára) a první jako pravorukou (dakšináčára). Celá tantrická praxe je ve skutečnosti stezkou Šakti a Nejvyšší princip tantrici uctívají jako Bohyni Šaktí nebo Kálí. Nejvyšší podoba maithuny není zevní spojení dvou těl ani vnitřní individuální spojení spočívající v obnovení jednoty vědomí (mužský princip) a jeho šakti (ženský princip) v podobě světla v našem vlastním vědomí, ale sdílení vnitřní i zevní maithuny s plně realizovaným partnerem. A je to stejné, ať tato transformace nastává během současného tělesného spojení, nebo bez něj na podkladě prvotního sjednocení v naší duchovní podstatě, tj. v ryzím Já.

Naprosto nezbytnou složkou tantrických rituálů jsou mantry, slabiky, slova a výroky speciálně vybrané guru pro žáka podle jeho vnitřní potřeby a konstituce, jejichž opakováním s příslušnými energetickými vibracemi dosahuje stavu mysli potřebného k poznání nejhlubších pravd i k prožití nejsilnějších duchovních a fyzických zážitků.

Jakýkoli úspěch v tantrickém usilování je podmíněn tím, že se adept dokáže zbavit osmi „pout“, kterými jsou nenávist, pochyby, strach, stud, pomlouvačnost, pýcha na rod, pýcha na kastu a konformnost.

 

 

Ivana a Jan Knaislovi

www.knaislovi.webnode.cz

Objednat předplatné