„Při tomhle cvičení musíte vypnout, abyste byli schopní koordinovat všechny čtyři končetiny, které dělají nezvyklé pohyby, každá po jiné ose. Když cvičíte sestavu, musíte se maximálně koncentrovat. Tím pádem přestanete myslet na všechno ostatní. Mozek vypne, tělo se uvolní a začne pracovat na trochu jiném principu. Je to strašně příjemné, ale nejde se to naučit za týden,“ vzpomíná na svá první setkání s tai-chi herečka a nadšená cvičenka Ljuba Krbová. Mimochodem, při našem povídání důsledně používala výslovnost tai-ťi, většinou ale uslyšíte říkat tai-či. Jak je to správně? „Slíbila jsem paní profesorce Hrdličkové, naší významné sinoložce a japanoložce, že to budu říkat, jak se má – tai-ťi,“ zdůvodnila mi neobvyklé znění známých slov.

Cvičení, nebo filozofie?
Tai-chi pochází z Číny, je to staré, původně bojové umění a jeho posláním byla obrana před protivníkem. Podobně jako tradiční čínská medicína vychází z principů taoistické filozofie a jeho podstatou je splynutí s přírodou a snaha pochopit ji. Patří mezi bojová umění zvaná kung fu – to je označení nejen pro dokonalost v boji, ale i pro mistrovství obecně. Když stavitel postaví dokonalý chrám, dosáhl kung fu. Stejně tak dobře provedené cvičení tai-chi je kung fu. Za tvůrce sestavy tai-chi je od třináctého století považován taoistický filozof Chan San Feng, v překladu tai-chi znamená Pěst velkého předělu nebo také Pěst nejzazší konečnosti.

Učí nesoutěžení a pokoře
Pro Evropana je taoismus svým pokorným přístupem k přírodě a člověku zpočátku těžce vstřebatelný. „Tai-chi mne naučilo, že nemusím být vždycky ve všem první, což skvěle kompenzovalo soutěživost mé profese. Jednu chvíli jsem dokonce musela zbrzdit, aby mne to nesoutěžení nepřipravilo o práci,“ upozorňuje na „úskalí“ filozofie Zora Jandová, další známá herečka, která propadla tai-chi a poznala jeho účinky na vlastní kůži (na mistrovství světa v tai-chi v roce 2001 skončila sedmá, jako nejlepší Evropanka).

Proti nepříteli zvenku i uvnitř
Tai-chi je účinné v boji proti vnějšímu nepříteli, ať už je to násilník nebo hektická doba, ve které žijeme. Působí hlavně preventivně, což je zjednodušeně řečeno filozofie čínské medicíny. Příznivě ovlivňuje civilizační choroby a „rozpouští“ stres. A protože člověk při cvičení zharmonizuje tělo i mysl, působí blahodárně a účinně i v boji proti vnitřnímu nepříteli, což jsou naše zasuté strachy a obavy. A navíc: při cvičení se energie nespotřebovává, ale získáváte ji.

Princip tai-chi: Zásadní je dýchání
Podle principů čínské medicíny je celé lidské tělo protkáno sítí energetických drah, meridiánů, přičemž každičký orgán v těle má svůj meridián. Tai-chi pracuje s těmito vnitřními energetickými drahami v těle a s vědomým dýcháním. Čím pomaleji se při cvičení pohybujete, tím snadněji a s lepším výsledkem se energie dostává tam, kde je jí zapotřebí, a kam patří. Učíte se dýchat zhluboka, do břicha. To my Evropané moc neumíme, a ani o tomhle dýchání moc nevíme. Skvěle pomáhá obnovovat a posilovat vnitřní harmonii, vede k celkovému zklidnění a hluboké vnitřní relaxaci.

Cvičí, nebo tančí?
Během cvičební lekce vypadají všichni jako ve zpomaleném filmu, nebo jako když cvičí ve vodě. Jednotlivé pohyby na sebe plynule navazují, všichni působí klidně a soustředěně. Vše je dané a má svůj důvod. Něco pochopíte hned, něco vám dojde později.
Tai-chi učí, jak správně stát a jak se správně pohybovat a zatěžovat správné partie svalů, a ne klouby. Všechny svaly musí být uvolněné, včetně břicha, hrudníku a ramen. Takže je oproti klasickým cvičením všechno jinak. To vyžaduje velké soustředění. Skvěle si procvičíte paměť a zároveň zapomenete na všechny tlaky a stresy denního koloběhu.
Protože na základní postoj s mírně pokrčenýma nohama a podsunutou pánví není naše tělo vůbec zvyklé, nohy začnou rychle bolet, brzy i celé tělo… Když se ale dál soustředíte na plynulé pohyby a dech, od bolesti se odpoutáte a zaplaví vás vlna příjemných pocitů.

Sestavy cviků? Poezie sama
Provádějí se různé sestavy cviků, ta základní má 37 pohybů. Krása tai-chi je i ve jménech jednotlivých pohybů. Sílu těla i ducha Východu umocňují půvabně znějící názvy pohybových sestav – Chytání ptačího ocasu, Rozčesávání hřívy divokého koně, Tlačení jehly k mořskému dnu, Vystoupání k sedmi hvězdám Velkého vozu…

Sníží se vám tlak, zrychlí metabolismus
Poetická jména potěší mysl – a pro tělo má tai-chi dlouhou řadu zdravotních benefitů. Posiluje činnost vnitřních orgánů, urychluje metabolismus, snižuje hodnoty cholesterolu v krvi, posiluje srdeční činnost a imunitu. Pomáhá protahovat stárnoucí klouby a šlachy. Hluboké brániční dýchání prospívá plicím, pohybem bránice a svalů při rotačních pohybech v pase dochází také k masáži a prokrvení všech orgánů v dutině břišní.
Střídavé zapojování stehenních svalů pomáhá zprůchodnit lymfatické uzliny v tříslech a zlepšit krevní oběh. Při cvičení se snižuje tlak a zpomaluje srdeční tep, odbourává se stres a uvolňují endorfiny – hormony dobré nálady.

Cvičit můžou i vozíčkáři
Zjednodušeně řečeno je tai-chi skvělé na regeneraci fyzických i psychických sil a zvládne ho naprosto každý, bez rozdílu věku i kondice. Mohou ho cvičit mladí, staří, zdraví i ti s hendikepem; existuje i sestava pouze pro horní část těla (pro vozíčkáře).
Je prevencí stařecké demence a deprese, procvičuje paměť a soustředění. Učí nás správně stát, správně zatěžovat tělo a správně dýchat. Lékaři tai-či doporučují jako doplněk k rehabilitacím a pro zlepšení zdravotního stavu u řady nemocí (onemocnění srdce, plic, zraku…). Zbavuje tělo různých chronických obtíží, jako jsou bolesti zad, migréna, bolesti kloubů, ztuhlost svalů, neklid.

Proč se neučit podle kazety
Cvičení je obtížné popsat. Záleží na stylu, na sestavě a na mnoha dalších okolnostech: „Proto se lze těžko naučit sestavu podle knihy. Učitele člověk potřebuje i proto, že při cvičení tai-chi pracuje energie a může se stát, že cvičící pociťuje různé stavy, se kterými si neví rady, například návaly horka, mravenčení v končetinách a jiné. Učitel mu musí vysvětlit, co je žádoucí a co třeba už není,“ upozorňuje Zora Jandová. Dobrý cvičitel vám pomůže vybrat vhodný styl a zátěž vzhledem k vašemu zdravotnímu stavu. Měl by vám vyhovovat i jako člověk, pak do sebe všechno zapadá. Ale to hlavní je na vás samotných. „Bez pravidelnosti a osobní zainteresovanosti se to samozřejmě neobejde. Zadarmo a za odměnu máme v životě skutečně jen málo věcí,“ dodává herečka.

Co potřebujete?
Dobré je, že kurzy probíhají po celé republice a začínají v různých obdobích (nejen se začátkem a polovinou roku). Bez čeho se jako začátečník neobejdete? Bez zkušeného lektora, který vám bude „sedět“ i lidsky, bez pohodlného oblečení a tenisek s tenkou měkkou podrážkou. No a v neposlední řadě bez nadšení a vytrvalosti.

Tai-chi a jóga: Dvě cesty ke stejnému cíli
Jóga má s tai-chi hodně společného. Můžete ji taky cvičit v každém věku, i ona se soustředí na perfektní provedení cviků a na dýchání. Jak co nejjednodušeji srovnat tai-či a jógu? Je to jiná cesta ke stejnému cíli. Někomu vyhovuje pohyb z místa, což v tai-či je, někdo dává přednost pohybu na místě jako při józe.

• autor: Zuzana Macková
• zdroj fotky: Shutterstock.com