Prožívání štěstí a meditace

26. 10. 2015


Východní směry tvrdí, že není třeba být otrokem svých dobrých či špatných nálad, rušivých emocí přinášejících utrpení (nenávist, touha, závist, žárlivost, pýcha…), ale že je možné svou mysl vědomě měnit k lepšímu. "Hledat štěstí vně sebe sama je jako čekat slunce v jeskyni obrácené na sever", tibetské přísloví.   

Můžeme si všimnout, že někteří lidé jsou schopni být šťastni téměř v každé životní situaci, a někteří i přesto, že mají na vnější úrovni téměř vše (auta, domy, společenské postavení…), na vnitřní úrovni šťastni nejsou. I na nás samotných pozorujeme, že pokud se dobře vyspíme, nebo jsme zrovna zamilovaní, celý svět je krásný a vše zářící, jindy je naopak vše mizerné a nic do sebe nezapadá.  Zatímco v  západním světě jsme se v posledních staletích zaměřili na pokrok a rozvoj spíše na vnější úrovni, která přináší pouze dočasné prožitky naplněnosti, lidé na východě již dávno poznali, že prožívání trvalého štěstí a radosti je dáno vnitřním stavem mysli. Vyvinuli pozoruhodnou sestavu účinných metod a rituálů zkoumání vnitřních úrovní mysli, jež je výsledkem přirozeného vývoje tradičních kultur určitých oblastí Asie.  

Východní směry tvrdí, že není třeba být otrokem svých dobrých či špatných nálad, rušivých emocí přinášejících utrpení (nenávist, touha, závist, žárlivost, pýcha…), ale že je možné svou mysl vědomě měnit k lepšímu. Například buddhismus říká, že opravdové štěstí je již dávno naší skutečnou podstatou. My ho však často neprožíváme, protože se neustále věnujeme svým očekáváním a obavám, jak by měl svět kolem nás vypadat. Prožíváme nejistotu, jak dlouho vydrží vnější podmínky, a nakonec trpíme jejich ztrátou.   

Pokud začneme vědomě pracovat se svojí myslí a použijeme k tomu nějaký ucelený systém meditačních technik, můžeme začít prožívat sami sebe i vnější svět mnohem radostnějším způsobem, a přiblížit se tak více vlastní podstatě. Začne pro nás být stále přirozenější se o svou radost dělit i s ostatními, a mít radost ze štěstí druhých. Existují zajímavé výsledky mnoha psychologických výzkumných studií, jež si kladly za cíl vymezit faktory, které přispívají ke štěstí. V několika desítkách různých zemí se výzkumným studiím podrobily stovky tisíc lidí. M. Ricard uvádí tři hlavní závěry plynoucí z výsledků těchto výzkumů, které shromáždil R. Veenhoven:  

1.Každý z nás se narodí s určitými genetickými předpoklady ke štěstí nebo smutku. Sklony k prožívání štěstí lze připsat až z 50 % právě našim genům.

2. Vnější podmínky jako výchova, majetek, společenské postavení, zájmy atd. mohou hrát svou roli, spokojenost s životem podmiňují pouze z 10 – 15 %.

3. Prožitky štěstí i smutku můžeme v průběhu života výrazně ovlivnit svou životní filozofií, myšlením, a způsoby, jak vnímáme jednotlivé životní události.    

Schopnost být šťastný, prožívat radost, spokojenost, blaho, lze i přes proměnlivé okolnosti, podmínky či předpoklady měnit, a učit se vnímat každý okamžik života jako okamžik naplnění. Meditační praxe patří k nejúčinnějším postupům.    

 

 

  • autorka: Mgr. Monika Vaňková, psycholožka a terapeutka
  • z archívu Get in Balance 
  • zdroj: Ricard, M.: Kniha o štěstí. Otevřená cesta ke šťastnému životu. Rybka Publishers, Praha, 2008
  • zdroj fotky: Shutterstock.com

Jóga Dnes Konference
Mala Collective
Energy Studio jd
JógaMarket