Pratjáhára je kontrola smyslů a jejich stažení z objektu pozornosti. Kontrola smyslů začíná zvýšenou pozorností, intenzivním smyslovým vědomím. Smysly jsou pojítkem mezi tělem a duší. Nejprve se člověk stává víc dechem než tím, kdo dýchá. Pak se stává více zdrojem svých smyslů než tím, kdo vnímá. Stává se spíše myšlenkou než tím, kdo myslí. Nakonec se stává životem, nejen tím, kdo žije. Uvědomte si dominantní roli sluchového smyslu ve vnitřním životě člověka.

Ve vnitřním životě jsou smysly obráceny. Vnitřní zrak jsou vibrace s menší frekvencí než vnitřní zvuk. Zvládnutí fyzického a vnitřního sluchu – šabda je klíčem k pratjáháře. Kontrola smyslů a jejich stažení z objektu pozornosti může být pasivní, nebo dynamická.

V pasivním stavu se uplatňuje některá z džňanajóga krijí, aby bylo možné se dostat do relaxovaného stavu. Všechny pocity a smyslové vjemy zůstávají stranou a člověk se blaženě stává pouze myslí a jejími myšlenkami. Naopak v dynamické fázi se obvykle používá některá z rádžajóga krijí, abychom vstoupili do stavu uvolněnosti od smyslových tužeb. Některé z těchto krijí vedou přímo k hluboké koncentraci, a i k určitým meditativním prožitkům na základě kontroly smyslů. Kdo má potíže s meditací, ten by měl využívat tyto přípravné krije, neboť právě ony jsou mostem od vědomého myšlení k vyšším meditativním stavům.

Šabda krija
Posaďte se do kterékoliv ásany se vzpřímenou páteří a stáhněte proces myšlení do středu mezi obočí, bhrúmadhja bindu. Naslouchejte nejhlasitějšímu zvuku z okolí. Naslouchejte tak intenzitě, až se ztotožníte s tímto zvukem a zvuk už nebude existovat jako nezávislá entita. Pak začněte s jinou formou dhárany, koncentrace, nebo dhjány, meditace. Naslouchání zvuku kvůli vstupu do stavu pratjáháry někdy vyžaduje naučit se naslouchat i velmi tichým a jemným zvukům. Zkuste si vybrat i některý zvuk z okolí, který není nejhlasitější. Naslouchejte tomuto zvuku přes nejsilnější zvuk tak intenzivně, až se s ním spojíte. Tímto způsobem lze dosáhnout hluboké koncentrace.

Šabda pratjáhára
Posaďte se do jakékoliv doporučené ásany se vzpřímenou páteří a naslouchejte nejjemnějšímu zvuku uvnitř své hlavy. Naslouchejte velmi pozorně dvě až tři minuty, nechte odplynout myšlení (naslouchání) mimo tělo a naslouchejte zvukům bezprostředně okolo těla. Někdy můžete slyšet kolem hlavy jakýsi vibrační statický zvuk. Po několikaminutovém naslouchání nechte uši pod kontrolou mysli a poslouchejte zvuky z blízkého okolí, v místnosti, budově nebo místě, kde se právě nacházíte. Pak se zaměřte na zvuky mimo budovu či místo, kde se právě nacházíte. Naslouchejte všem zvukům, které se objeví. Nyní už jste svým sluchem na stovky metrů vzdáleni místu, kde sedíte. Naslouchejte všemu, co slyšíte. Pak pokračujte ještě dál do míst na kilometry od vás vzdálených a vnímejte vše, co přijde. Nyní se snažte naslouchat tak daleko, jak je to jen pro člověka možné. Soustřeďte se na vyslání svého sluchu do velikých dálek, naslouchejte zaujatě. Nyní máte zkušenost se svým sluchem v plném rozsahu. Proto celý postup obraťte, a proveďte tak skutečnou pratjáháru, tedy stahování tohoto naslouchání postupně krok za krokem zpět do těla. Po deseti až patnácti minutách se vraťte zpět k naslouchání nejjemnějších zvuků svého těla. Pak pozvedněte mysl s posledním náznakem naslouchání ke koncentraci na zvuk v bhrúmadhja.

Prána krija
Začněte pomalu a rytmicky dýchat jako v sukha pránájámě, v níž pouze dlouze nadechujete a vydechujete, nebo jako v savitrí pránájámě, ve které zahrnujete mimo nádech a výdech i zastavení dechu po nádechu a výdechu, a to na dobu rovnající se poloviční době trvání nádechu či výdechu. Rytmus zvolte podle svých možností, nejlepší je rytmus 8 : 4 : 8 : 4. Pevně se soustřeďte na dech, všechno ostatní vymažte z mysli. Při dostatečné hloubce koncentrace vzniká pratjáhára. Koncentrace na dech při tomto nebo i jiném druhu pránájámy může vést až ke stavu, kdy se člověk „stává dechem“ a cítí, že s nádechem vstupuje do těla a s výdechem zase z těla vystupuje. Když praktikujete jakoukoliv rytmickou pránájámu, představte si, že se dech pohybuje dopředu a dozadu mezi obočím v bhrú-madhja čakře. Není pochyb o tom, že vzduch vniká do těla nosními dírkami, ale je možné si představit, jak prána vstupuje dovnitř a zase vystupuje ven v bodě mezi obočím.

Řiďte svůj dech tak, abyste s nádechem měli pocit, že vystupuje ze středu svého čela do bodu mimo tělo, zatímco s výdechem se vracíte středem čela do bodu uvnitř mozku. Na zvolený výdech vydechněte veškerý dech a soustřeďte svoji mysl do kavernózního plexu v hloubce mozku.

Tato oblast představuje pro jogíny velmi důležitý koncentrační bod. Výsledkem takové koncentrace je úplná pratjáhára, tedy naprosté stažení smyslů od veškerých vjemů, včetně dechu. Pratjáhára v rovině dechu, zastavení nebo opadnutí dechu, se nazývá kévala kumbhaka. Tento stav bez dechu může trvat několik sekund, ale také několik minut, kdy člověk nemá potřebu ani touhu nadechnout se. Pro jogína tu nehrozí žádné nebezpečí, neboť v okamžiku, kdy organismus potřebuje další nádech, automatika nervového systému ho nutí se znovu nadechnout.

• autor: Eva Učňová
• foto: Schutterstock.com

TIP: šabha krijí se zabývá online kurz DETOX JÓGY. Objednejte zde.