Pocit bolesti – jak velkou úlohu hraje náš mozek?

26. 10. 2016


Představte si, že jdete běhat. Náhle zakopnete a poraníte si koleno. Receptory bolesti okamžitě vyšlou signál do vašeho mozku, že něco bolí. Takto si obecně představujeme, že vzniká pocit bolesti. Poslední výzkumy ale dokládají, že je tomu jinak.

Mění se představy, jak přistupovat ke svému tělu, a nové pohledy se více přibližují tradičním jógovým naukám a významu propojení těla a mysli.

Uváděný příklad pracuje s představou, že pocit bolesti je do našeho mozku vyslán. Pojďme se na to podívat optikou nových zjištění. Při běhu zakopneme a poraníme si koleno. Tentokrát naše receptory nevyšlou žádný signál. Místo toho tzv. nociceptory pošlou mozku varování, že se něco potenciálně nebezpečného stalo. Tento signál není samotnou bolestí, ale je zprávou. Tu mozek přijme a hodnotí ji ve vztahu ke všem ostatním informacím, které přijímá ve stejnou chvíli – naše emoce, zkušenosti, blízkost někoho, kdo by nám mohl pomoci aj. Ve zlomku sekundy vše zpracuje a vyhodnotí, v jak závažné situaci jsme. Teprve poté určí, zdali pocítíme bolest, případně jak silnou.

Tento rozdíl je důležitý. Dle starého modelu jsme předpokládali, že bolest nejdřív vzniká a teprve poté ji mozek zaznamená – tedy je do něj vyslána. Nový model nám říká, že ve zraněném koleni není bolest sama o sobě přítomna, ale naopak mozek její pocit vytváří jako formu obranného mechanismu.

 

Různá situace, různá bolest

Pokračujme s naším příběhem o běhání. Teď utíkáme před rozzuřeným medvědem, přijde pád a poranění kolene. Receptory (nociceptory) vyšlou informaci do mozku, že se něco stalo. Ten začne hodnotit závažnost poranění tentokrát plně ve vztahu k mnohem většímu hrozícímu nebezpečí. Pokud by mozek teď vyslal zprávu o bolesti, pak by nás to mohlo ochromit. Je pravděpodobné, že nás nebude o bolesti informovat, dokud se nedostaneme do bezpečí. Intenzita bolesti se tedy může měnit dle situace, ve které se nacházíme.

Ještě zůstaňme u běhání. Pro změnu si představme, že jsme profesionálním tanečníkem nebo tanečnicí. Když si zraníme koleno, které je pro naši profesi nesmírně důležité, vyhodnotí náš mozek závažnost zranění odlišně. Pravděpodobně do naší nohy vyšle pocit mnohem větší bolesti, než kterou by ve stejné chvíli pociťoval někdo, kdo není na funkčnosti svého kolene tak závislý.

I když jsme si prvotně mysleli, že bolest je objektivní fyziologickou reakcí našeho těla, je spíše subjektivním zážitkem a zkušeností, kterou ovlivňuje mozek. Je zprávou naší mysli, která nás má uchránit před případnou hrozbou.

 

Chronické nebo trvalé bolesti

Mluvili jsme o bolesti akutní, takové, která vzniká na základě zranění. U bolesti chronického rázu je propojení mezi pocitem bolesti a aktuálním tělesným zraněním velmi slabé. Současné studie dokládají, že řada lidí, kteří mají trvale poškozené tkáně, často nepociťuje bolest. Naopak ti, kteří pociťují chronickou bolest, nemusí ve skutečnosti mít zranění žádné.

Představa toho, že bolest přichází se zraněním, je nabourána. Teď víme, že mozek se může rozhodnout vyvolat pocit bolesti z jakéhokoliv důvodu. Její míru pak mohou ovlivnit emoce, stres, zkušenosti, a co je důležité, také naše přesvědčení. Představme si někoho, kdo pociťuje chronickou bolest kvůli přesvědčení, že má reálné zranění. Tento člověk si zvykne na tuto představu natolik, až přesvědčí vlastní mozek, který na základě toho vyvolá bolest, a to i za situace, že žádné zranění neexistuje. Právě pochopení, jak přesně bolest vzniká, nám může pomoci chronickou bolest zmírnit.

Propojení mezi myslí a prožitky těla je jedním z nejhlubších poznatků, se kterými novodobá věda, věnující se oblasti vzniku bolesti, přišla. Podporuje tím jógovou nauku o propojení těla a mysli. Jedním ze základů jógy je utišit myšlenky, které jsou často ovlivněny našimi negativními pocity. Jakmile se nám podaří plně utišit tyto negativní vjemy, usadit se do příjemné jógové pozice, může nám to pomoci zmírnit i naši bolest. Vysvětluje to, proč řada lidí, kteří praktikují jógu, zároveň tvrdí, že díky tomu zmenšili pocit chronické bolesti. Nové poznatky tedy mají dopad i na různé formy fyzioterapie, masáží a některé typy jógy.

V momentě, kdy víme, že pocit bolesti nemusí souviset s reálným poškozením tkáně, a uvědomíme si, jak bolest vzniká, otevírají se nám nové obzory a cesty, jak s ní také bojovat.

 

  • zdroj: Yogainternational.com
  • přeložila a zpracovala: Jana Ondrejechová 
  • zdroj fotky: Shutterstock.com

 


Jóga Dnes Konference
Mala Collective
Energy Studio jd
JógaMarket