Proč to nepojmout stejně jako vedení lekcí jógy. Ani v té nejsem žádný přeborník, spousta mých klientů je určitě víc ohebná než já… Ale mám svoji cestu, svůj přístup, rád zkouším a zjišťuju, co mi jak funguje, a to se snažím předávat ostatním. Tak padlo rozhodnutí, že do toho krátkého kurzu o třech lekcích půjdu. A to mě tak trochu dokopalo k tomu, abych dal dohromady pár základních tipů, které mi v mých začátcích s meditací nejvíce pomohly. Třeba se budou hodit i vám :)

1) Znejte benefity

Osobně jsem člověkem, který je pořád v poklusu, hlavně kvůli práci, která mě živí. Tou není jóga na plný úvazek, ale práce v oblasti médií. Takže občas velký blázinec :) Meditace mi během posledních tří let mnoho dala právě v tomhle ohledu, výrazně mi pomáhá vypořádat se právě s tím shonem, který k současnému životu patří.

Mně osobně nezáleží až tolik na tom, jestli to byla několikaminutová meditace v rámci lekcí jógy, domácí pokusy podle knížek a videí, nebo 10 dní mlčení a 100 nameditovaných hodin na kurzu vipásany. Naprosto každá z těch zkušeností je pro mě cenná v poznávaní sebe sama. Dokonce i těch pár zkušeností s určitými typy meditace, z nichž jsem odcházel s vědomím, že never more. Důležité je i vědět, co nechcete, že jo :)

Znát benefity meditace je myslím něco jako motivace, protože je to docela tvrdá práce a bez možnosti těšit se na parádní vyhlídku bych se asi ani neškrábal někam na kopec.

Výrazně doporučuju najít si o meditaci co nejvíc informací, internet je jich plný a skvěle poslouží i videa, jako třeba různá povídání Alana Wattse, který byl skutečným průkopníkem východních filosofií v západním světě. Pokud raději čtete, musíte mít knížku Poutníkova kuchařka od Romana Žižlavského, který má přesně ten pragmatický přístup, který mi sedí.

Ať už je vaším cílem cokoliv, meditace vám s tím pomůže, protože má fundamentální vliv na kvalitu lidského bytí. Takže brzy zjistíte, že když lépe jste, jde líp všechno :)

Pro mě osobně všechny benefity meditace vyplývají z nabývání větší rovnováhy a schopnosti vnímat realitu, jaká je – mluvím nejen o realitě okolního světa, ale také o realitě sebe sama jako fyzického člověka a mysli. To mi pomáhá lépe se rozhodovat a vhodně jednat. Třeba to ale budete vidět jinak, to je myslím v pořádku. Vaše meditace by měla být opravdu vaše.

2) Udělejte si místo

Prostředí je jedna z často diskutovaných věcí a často se můžete setkat s názorem, že cílem by měla být schopnost meditovat kdekoliv. No dobrá, můžete to brát jako cíl, ale když s meditací začínáte, je dobré minimalizovat diskomfort a rozptýlení. K tomu pomůže zvolit si místo, které znáte, cítíme se v něm v klidu a neruší nás ostré světlo a zvuky. Zapomeňte na hudbu, to je podle mě jeden z největších nesmyslů, mýtů, které kolem meditace panují. Hudba vás bude rozptylovat. Nejlepší je ticho.

3) Posaďte se

Důležitou podmínkou pro meditaci je pozice těla, která by měla být vždy se vzpřímenou páteří. Existují meditace ve stoje či v chůzi, na začátek doporučuju věnovat se meditaci v sedu, která je pro mě základem. A to, že je základem, neznamená, že je od ní potřeba dojít k něčemu dalšímu. V pohodě u ní zůstanete i na celý život :) Leh si, stejně jako hudbu, nechte na odpočinek a relaxaci. A že meditace není odpočinek, zjistíte velmi brzy. Je to celkem dost práce, což může být frustrující, ale mám taky dobrou zprávu: na rozdíl od odpočinku dochází meditací k prohloubení přirozeného dechu, a to s sebou nese všechny fyzické i duševní výhody, které už si určitě horlivě googlujete! :)

Svůj sed si zvolte takový, aby pro vás byl dost pohodlný na to, abyste v něm vydrželi po čas, jaký si pro svoji meditaci zvolíte. Může jít o sed na patách nebo jakýkoliv typ sedu se zkříženýma nohama a můžete využít jakékoliv pomůcky – posadit se na jógový kvádr, bolstr nebo polštářek, podložit si dekou kolena nebo nárty, nebo podložit kolena v případě problémů s kyčli. Pokud to vaše tělo vyžaduje, můžete meditovat i na židli, což se samozřejmě skvěle hodí i v kanceláři nebo v mhd :)

Ve zkratce tedy jakýkoliv sed, který vám slouží. Na čem totiž záleží, je horní polovina těla, která musí být vzpřímená, což nám pomáhá udržet bdělý stav.

I zde platí stejně jako v józe, že nás pozice nesmí bolet. Určitý diskomfort je ale v pořádku, jde jen o to, že na pozici nejsme zvyklí. Hlavně nebýt bábovka :) Právě diskomfort nám navíc pomáhá neusínat, což pro mě osobně je nejčastější překážka v meditaci.

4) Uvolněte se, prosím

To je zase něco pro usnadnění začátků. Cílem sice je, dokázat meditovat i tehdy, když se fyzicky necítíme úplně bájo. Ale právě nějaké napětí šíje nebo čelistí může být překážkou v soustředění pozornosti potřebným směrem. Každý by měl volit takové techniky uvolnění, které jsou nejlépe v souladu s jeho povahou. Někdo potřebuje vybít nahromaděnou energii dynamickou jógou nebo svým oblíbeným sportem. Někomu vyhovuje spíše klidná jinově laděná jóga. Skvělá může být pro tento účel i automasáž. Můžete zkusit střídat napětí a uvolnění jednotlivých částí těla ve spojení s hlubokým dechem. Nejlepší je ale smích! Stačí se postavit před zrcadlo, udělat pár přiblblých grimas a pořádně se zasmát sám sobě – k nezaplacení!

5) Nadechněte se

Dech je pro mě nedůležitějším aspektem meditace. Stejně jako se o prostředí říká, že bychom měli být schopni meditovat kdekoliv, tak i dech bychom měli při meditaci vnímat takový, jaký je přirozeně v aktuálním okamžiku. Jenže stejně jako prostředí může být i dech ze začátku překážkou, protože do velké míry odráží všechen stres, kterému jsme vystaveni. Když se pak řekne vnímejte dech takový, jaký je, a nehodnoťte, zda je dobrý, nebo špatný… celkem těžce se to provádí, když vnímáte, že jste „přidušení“ a dýcháte povrchně. Výborně mohou pomáhat dechová cvičení. Osobně volím taková, která mi pomáhají se uvolnit – jednoduchá. Kdo cvičí jógu, určitě si snadno vybaví ásany, u nichž vnímá otevírání jednotlivých partií trupu – břicho, oblast hrudního koše a oblast žeber. Tak to je právě ono, spojte to s hlubokým dechem :) 

Jako dechové cvičení může také skvěle sloužit mantra óm. Pro ni se přece hluboce nadechujete a pak pomalu, dlouze a plynule vyslovujete óm na jeden výdech. 

Parádní pomocí je také dech zvaný kapálabháti, který okysličí mozek a pomůže udržet bdělost.

6) Hledejte jednoduchost

Z výše uvedeného je asi jasné, že pro sebe volím cestu jednoduchosti. Osobně se mi nejvíce osvědčily techniky, které toho vyžadují od člověka jen velmi málo ve smyslu pochopení principu. Samo vaše přesvědčení sednout na zadek a začít se sebou pracovat je výkon, za který se pochvalte. Dřina. Na co si to ještě dělat složitým nějakými zašmodrchanými instrukcemi, vizualizacemi, filosofickými nebo spirituálními konstrukty? Abych byl konkrétní, pro mě osobně jsou nejlépe funkční techniky založené na vnímání vlastního dechu. Já jsem si za naprostý základ zvolil meditaci ánápána, protože nevyžaduje nic než dech, který máme k dispozici vždycky a všude. Jde o základní buddhistickou meditační techniku, při které směřujeme pozornost k dýchání, proto se nejčastěji překládá jako vědomé dýchání. Ale pozor, ne řízené – dech si pouze uvědomujete, ale neřídíte jej. Při samotné ánápáně dýcháme přirozeně, nepokoušíme se měnit rytmus ani hloubku dechu. Necháváme své tělo, aby si doslova dýchalo samo. Dech nejlépe vnímáme na špičce nosu u vstupu nosních dírek, nebo na horním rtu.

Ánápána se používá samostatně nebo jako doplněk jiných technik, kde zabraňuje ztrátě pozornosti. Například pokud se vydáte na kurz meditace vhledu, tedy vipásany, budete první tři z deseti dnů věnovat právě ánápáně, abyste zkoncentrovali mysl do jednoho bodu.

V soustředění ruší především myšlenky. Když od nich odvrátíme pozornost k dechu, mizí. Pokud si jich ale všímáme, brzy se v nich ztrácíme. Když se to stane, je třeba se vyvarovat rozmrzelosti a klidně obrátit pozornost zpět k dýchání.

Opět na internetu najdete spoustu videí s instrukcemi a já mohu vřele doporučit pana S. N. Goenku a jeho mini-ánápánu.

No a pokud se chcete dozvědět víc a všechno si vyzkoušet prakticky spolu se mnou a dalšími lidmi, rád vás uvidím na dalším mini kurzu v květnu 2018, viz info o konkrétních termínech na webu Energy studia :).

• Autor: Michal Večeřa
• www.urbanyogi.cz
• foto: archiv autora