Moje první lekce jógy byla s Markétou Sulánskou a dlouho to byly jediné lekce, které jsem navštěvovala. Cvičili jsme sestavu podle André van Lysebetha, stále se opakující sekvenci do hloubky, detailu, dobrého pocitu. Jógou se protkávala meditace...Tou dobou jsem ještě neměla ani tušení, že uplyne pár let a sama budu jógou provázet. Moje cesta k lektorování vznikala pomalu, organicky, bez ambic. Po odstěhování se z Prahy před 10 lety do krajiny Českého Švýcarska jsem hlavně pro své dítě otevřela lekci dětské jógy. Maminky „mých dětí“ si přály, abych otevřela i lekce pro ně. Tou dobou se mi zavíraly dveře vysněné práce a já ani netušila, že jógou otevírám dveře úplně jiné. Byly to dveře, ze kterých na mě dýchl starý příběh, úcta, moudrost, pevnost, dveře, které drží pevně v pantech a zároveň otevřenými jimi proudí čerstvost a novost.

V lekcích chci předávat především lehkost, radost a hravost, učit pohybové cítění, rozvíjet dech, duševní a tělesnou relaxaci. Důležité je pro mě vnímání skupiny a plná přítomnost. Někdy sama žasnu, co všechno na józe vzniká jakoby samo... Mantra na konci každé lekce je: „Cokoli dobrého jste tady pocítili, vezměte si do všedních dní.“ Vše, co díky józe dokážu změnit, upravit, zjemnit, posílit, uvolnit, prohloubit..., to je na tom to cenné. Žít jógu v realitě.
Ásany mi vyvolávají vzpomínky, připomínají mi běžné věci kolem nás, vidím je v přírodě, pohyb v ásaně také, na mých lekcích se toto propojení snažím zprostředkovat, aby byla ásana živá, přiblížená všednímu dni, aby vše z jógamatek bylo protkané ranním svítáním, čekáním na autobus, obejmutím blízkého člověka, pohledem do koruny stromu, jednoduše a krásně.

Lekce na KONFERENCI JÓGA DNES:
Cesta za poznáním
 ...jemná jóga s meditací...Bosonohá výprava do zákrut našeho Já. I když nevíme, co je za zatáčkou, důvěřujeme procesu a zažíváme lehkost bytí.

Přihlaste se na největší jógový svátek na Moravě ZDE.

• -jd-
• zdroj fotografií: Irena Kubicová