Technika cvičení 04. 10. 2016 PDF Tisk

Jsou některé pohyby pro tělo špatné?

Mohou být i jógové pozice pro tělo špatné? Na co bychom si měli dávat pozor při jejich praxi? A nebo je naše tělo tak dokonalé, že se přizpůsobí všemu..?

Jsou některé pohyby pro tělo špatné?

Domníváme se, že některé pohyby nám mohou uškodit, způsobit poranění, opotřebovat určité části těla nebo vést k nerovnováze. Mezi tato potenciální „nebezpečí“ bývají řazeny různé flexe krční a bederní páteře nebo v józe někdy tabuizované pozice, jako je pozice stromu. Starost o tělesnou vyváženost je založena na dobrých úmyslech, opomíjí ale novodobé poznatky o fungování lidského těla. Místo kladení otázky, jestli je nějaký pohyb dobrý, nebo špatný, se nové teorie ptají, jestli se ho tělo může naučit. Podíváme-li se na to novou perspektivou, je zřejmé, že neexistují špatné pohyby, ale jsou pouze takové, na které nejsme zvyklí.

Strach z nesprávných pohybů vychází ze starého vnímání bolesti. Předpokládalo se, že ta vzniká na základě zranění a do mozku je vyslána. Novodobé teorie dokládají, že propojení mezi pocitem bolesti a reálným poraněním je velmi slabé. Naopak velkou roli hraje mozek, který na základě situace, emocí, zkušeností apod. vyhodnocuje, jestli a případně jak velkou bolest ucítíme.

Jako opotřebovaný vůz

Dalším důvodem obav z nesprávných pohybů je předpoklad, že stejně jako u auta, kde musíme vyměňovat opotřebované součástky, tak i u zatěžovaných částí těla budeme potřebovat náhrady. Mezi lidským tělem a strojem je ale velký rozdíl. Tělo se neskládá z mechanických součástek, ale z biologické tkáně, která se neustále přizpůsobuje a vyvíjí. Víme, že zatížíme-li své svaly, zesílí. Naše tkáně se přizpůsobují zátěži, kterou na ně vynaložíme.

Textový krk

Podívejme se na často zmiňovaný příklad špatného pohybu, tzv. textový krk. Jedná se o předklon hlavy směrem dolů (jako bychom četli textovou zprávu v mobilním telefonu). Tento pohyb má vzhledem k váze naší hlavy příliš zatěžovat krční obratle. Dle modelu tělo-stroj by časem došlo k opotřebování krční páteře. Tělo je ale živý organismus, který je schopen se přizpůsobit, a proto můžeme mírnými a pravidelnými předklony hlavy posílit a navyknout tkáně. Na ohýbání krku a pohled směrem dolů bylo naše tělo přeci navrženo. Je to přirozený pohyb. I když jsou varování před tzv. textovým krkem dobře míněna, nejsou vědecky podložena a mohou zbytečně vyvolávat obavy.

Pozice stromu (vrkšásana)

Některé pozice praktikované v józe také bývají brány za nevhodné – například pozice stromu. Obava vznikla na základě domněnky, že boční síla, kterou jedna noha vynakládá na druhou, může vést k poškození kolenního kloubu. Proto býváme instruováni, abychom nohu pokládali nad koleno (na stehno) nebo pod koleno (na holeň) té protější.

Ze současného přístupu tělo-organismus, který je složen z přizpůsobivých tkání, je zřejmé, že budeme-li nohu dávat na koleno té protější, tkáně v koleni si zvyknou a zesílí. Učitelé jógy často pobízejí své studenty, aby přesunuli váhu také na stojící nohu a vytvořili tlak do podložky. Tím v této pozici dosáhnou stability ve stojící noze a kolenním kloubu, který tak odolá případnému tlaku. Musíme také aktivně pracovat s pokrčenou nohou, a ne jenom ji pasivně opřít o koleno. Ve skutečnosti by žádný tlak ani neměl vzniknout. Tvrzení, že tato pozice je nebezpečná, je diskutabilní, nicméně v józe vždy platí: Cvičme tak, jak je nám to příjemné.

Stoj na hlavě (širšásana)

Další ze sporných jógových pozic je stoj na hlavě, o kterém se řada jógových učitelů domnívá, že by nikdy neměl být praktikován, protože naše krční páteř na to není navržena. Je nespornou pravdou, že západní civilizace na to není adaptována (to je důvod, proč praktikování této pozice ve skupině studentů není vhodné!).

Kdybychom se na to podívali z pohledu teorie živého, přizpůsobivého organismu, tak za určitých okolností, pokud by někdo cvičil s rozmyslem, pomalu a pravidelně, pak by po nějakém čase (a chtělo by to hodně času!) bylo možné, že by se této pozici dokázal opravdu přizpůsobit. Je tedy zjednodušující říci, že stoj na hlavě je špatným pohybem, přesnější je ale uvést, že v této chvíli na něj naše těla nejsou navyknutá.

Tělo jako silný a pružný organismus

Pokud začneme o pohybu přemýšlet v závislosti na síle, nikoliv zdali je špatný, nebo dobrý, získáme vyvážený pohled na vlastní tělo. Je pravda, že pohyb, který budeme provádět s přehnaným zatížením, nám může ublížit. Je ale nepravděpodobné, že opatrným a pravidelným praktikováním některých pozic by docházelo k jakémukoliv poškození, protože tkáně se s nimi naučí pracovat. Tato tvrzení nevnímají naše tělo jako křehkou strukturu, ale jako silný, pružný a přizpůsobivý organismus, kterým opravdu je.

 

Objednat předplatné