Doba, ve které žijeme, s sebou přináší i pozitivní prostředky pro její zvládání. Jógu lze zařadit k pozitivům této doby. Učí nás uvolnit se v podmínkách, které máme. Poskytuje každému, kdo ji zkusí, zázemí, techniky pro fyzickou i mentální očistu. Přináší také kondici, oporu a radost. Jóga je taková příjemná „ladička“, která jemně rozvibrovává energii těla a rozklíčovává možné napojení a vztahy se vším okolo nás. 

V dnešní době je původní meditativní rozměr jógy nahrazený fyzickým cvičením. Dřívější hledání odpovědí praktikujících jógu jako filosofického směru bylo více, či méně nahrazeno fyzickým cvičením, což není vůbec problém. Jóga je jen jedna, ale přístupy se díky vývoji proměňovaly. Není třeba si nalhávat, že pohyb byl v józe jen okrajovou záležitosti určitých rituálů, krijí a technik, které nebyly uceleným cvičebním systémem. Když se podíváme do vývoje jógy, kořeny fyzického cvičení byly intenzivně rozvíjeny již od 18. – 19. století. Pohoršovat se tak nad tím, že jóga je fyzickým cvičením, je pošetilé a projevem neznalého vývoje jógy.

Tělo je něco, čemu člověk vychovávaný na západě věnuje svou pozornost. Pečuje o něj, vlastně o něj pečovat musí, protože není-li zdravé, ohebné a silné, poutá k sobě pozornost, kterou je těžké směřovat k jemnějším prožitkům cítění. Je těžké, když tělo říká: „au, tady mě to bolí“, držet pozornost např. u otázky „kdo jsem já“.

Tělo postupně ztratilo na své síle, a tak se o něj lidé pomocí různých pohybových vzorců starají. Pomocí ásanové praxe jde o příjemnou péči. A tak cvičení pozic pěstuje tělo a postupně ho připravuje, aby díky pozicím, dechovým technikám a směřování pozornosti bylo schopné dobře sedět a… meditovat. Otevírá se zde cesta pro otočení pozornosti dovnitř a směřování nebo objevování právě těch původních filosofických otázek. Tělo i mysl ukazňujeme a otevíráme prostor pro hledání odpovědí.

Ve chvílích, kdy dojde k zastavení se a zklidnění mysli, je mysl ve stavu vysoké receptivnosti. V tu chvíli semínka, která jsou do ní zaseta, postupně začnou klíčit. To je i momenty, kdy se můžeme pohybovat trochu na tenčím ledu. Lidé, kteří praktikují jógu (nejenom o józe je řeč), mohou mít ve svém záměru pěstovat si poslušné ovečky a ovládat je. Lidé dokážou využít možností pro vůdcovství a nastavení pravidel pro cestu skrz meditace a hluboké uvolnění. Mohou říkat, že jenom toto je správná cesta. Že, když to děláte tímto způsobem, je to v pořádku, a když jiným způsobem, jste na špatné cestě. Že jen tato jóga vede k poznání a jiná ne. To už však nesouvisí s volností a radostí z jógy, ale je to lehká manipulace. Často lze tuto typickou situaci vnímat v praxi pozic. Jednotlivé školy, učitelé a styly jógy pronášejí velká slova, kdy jednotlivé jógové ásany nebo techniky lze provádět pouze jejich pohledem a přístupem. Dle mého názoru je velice zvláštní, když tak velké množství lidí s rozdílnými fyzickými i mentálními schopnostmi může danou ásanu nebo techniku provést jediným způsobem. Jakoby všichni byli přes kopírák a existovala jediná cesta. Když si ale vezmete, kolik je lidí, tolik je cest….

Učí-li jóga ahimsu (nenásilí), jsem zastáncem postupů „inspirovat a nechat být“. Neříkat, že takto se provádí ásany, tak se dýchá, že takhle mají lidé smýšlet, ale inspirovat lidi příkladem, láskou bez fanatismu, aby ten, koho láká a inspiruje vaše energie, měl možnost sám za sebe se rozhodnout, jakou cestou chce jít. Aby každý mohl vědomě říci, já to tak cítím, a nikoli „ono se to má“.  Aby cesta každého z nás byla kultivací energie, těla a obsahu mysli s pozitivním vlivem, kdy třeba maso opravdu přestane člověk jíst, protože je to z jeho dobrovolného rozhodnutí a procítění. 

Jedinečnost návodů pramenících z tradiční jógy je jedno z dalších témat, stejně jako ta, která jsem již zmínil. Cesta tradiční výuky jógy z indického území přenesená do našich poměrů může být zcela škodlivá jak pro fyzické tělo, tak pro celistvost psychickou. Bez adaptace k možnostem doby, lidského těla a mentality budeme v sobě stále prohlubovat neschopnost být tady a teď v podmínkách, ve kterých žijeme. Jóga je kultivací, ne fanatismem a cestou pro pěstování dominance někoho nad někým. 

• autor: Václav Krejčík
• www.energystudio.cz 
• zdroj fotky: Samphotostock.cz