Zdravá strava 13. 07. 2016 PDF Tisk

Jídlo jako mánie

Jídlo, jídlo, jídlo...je všude, kam se podíváme. V novinách, v televizi, v knihkupectví, u nás doma, v naší mysli...neblázníme už trochu?

Jídlo  jako mánie

Výživa, jídlo, strava, superpotraviny, biopotraviny, nutrienty, vaření, pečení, restaurace, bistro, kavárna, farmářské trhy, foodblog, foodbloger, foodstyle, výživové poradenství, dieta, redukční dieta, pořady o vaření (Pohlreich...Babica), kulinařina, gurmet, gurmánství...všechna tato slova a mnohá další patří do aktuálního megalomanského bláznovství, které otřásá NEJENOM naší republikou. Říkejme tomu jednoduše - posedlost jídlem ve všech směrech.

Neříkám, že je to špatně. Dle mého názoru je zájem o jídlo jako takové významná položka na seznamu příčin naší (značně pozitivně) rostoucí ekonomiky (nejsem ekonom...jen to tak cítím). Lidé už tolik nešetří, nemají pocit krize, víc se chodí bavit, víc chodí pít, ale hlavně, víc chodí jíst. A jsou ochotni platit často nemalé částky. Mimopražští (dobře, ještě mimobrněnští...) možná tento trend tolik necítí. Uznávám, centralizace v oblasti jídla je velmi silná, ale i to se pomalu ale jistě rozpouští - a to je dobře. V centru Prahy, ale i po celé Praze a v okolí se otvírá jeden koncept za druhým. Jídlo je všude.

Snad nejvýraznější jméno si v pražské oblasti gastronomie udělal Karlín. Mladé a nadšené kreativní osobnosti, které často pocházejí z různých oborů lidské činnosti, ale milující jídlo, otvírají bistra a kavárny všeho druhu. Zatímco před dvěma lety jste si pro kávu se sójovým mlékem museli zajít jen do velkých nadnárodních řetězců, nyní si můžete dát tuto variaci a mnohé další a dokonalejší skoro na každém rohu. Zatímco dříve jsme za obyčejné espresso (buď jedné, druhé, nebo třetí značky...) platili zhruba třicet korun, nyní platíme za originální, výběrové, čerstvě namleté a ještě s historií a známkou původu částky, pohybující se až do sta korun. A zatímco dříve jsme si došli na polední meníčko za krásných 99 Kč, nyní platíme dvojnásob. Platíme částky, které bychom dříve platili je při významnějších událostech a situacích, kdy něco slavíme (prostě výjimečně). Návrat k tradicím, poctivým surovinám a poctivým, chuťově vyváženým pokrmům často zahraničního nádechu, prostě něco stojí. Jiná doba.

Pokud vše zůstává v oblasti stravování a služeb, pak je vše relativně v pořádku. Celá jídelní mánie se ale hýbe i jiným směrem a to směrem zdravotním. Odborníci a hlas lidu (a hlas mediální) nám začíná říkat, co bychom měli jíst, co bychom měli nakupovat (nejlépe v akcích), a čemu se naopak vyhýbat jako čert kříži. Všechno, co nyní letí a je tzv. fancy (a to se týká i food festivalů, kuchařek apod.) je buď RAW, BEZ LEPKU nebo BEZ LAKTOZY, ale taky BEZ PALMOVÉHO OLEJE, nedej bože aby tam byla ŽIVOČIŠNÁ bílkovina, nebo to nebylo přísně VEGANSKÉ. Všude na náš číhají TOXINY, PLÍSNĚ, PARAZITI a ADITIVA. Vše co není BIO, je hned nevýživné a plné hnojiv a postřiků, vše co není FARMÁŘSKÉ je hned automaticky "supermarketové" a vlastně špatné. A my všichni jsme dezorientovaní, nevíme, kdo má vlastně pravdu, a jak bychom tedy měli jíst, a jestli máme radši jít do obchůdku zdravé výživy a nechat tam sto korun korun za pokrm s alternativní náhražkou masa, který si následně sníme v kanceláři a nebo si dojít na dobrou kachnu za dvě stě korun, s kolegy, zasmát se, oddychnout si a na chvíli zapomenout na denní stres (co je správně?).

A pak se stane něco ..., absurdita/vážná věc, co nás zastaví a donutí se zamyslet. Někdo mávne rukou a někomu to nedá. Kam se vytratil zdravý selský rozum? Odpověď každý hledejte sami v sobě..:)

 

Objednat předplatné