Jak ájurvéda léčí...

28. 12. 2016


Ájurvédské pojetí zdraví je založené na rovnováze. Ta je vnímána jako dynamický koncept, který neustále reaguje na měnící se vnitřní a vnější podmínky.

Sezonní počasí bude představovat pro tělo a mysl jednu situaci, nesezonní chlad či vlhkost přinese nerovnováhu, a tudíž potřebu reagovat a vrátit se do homeostázy, což je schopnost udržovat stabilní vnitřní prostředí, které je nezbytnou podmínkou fungování a existence organismu, i když se vnější podmínky mění.

Rovnováha a nerovnováha – základní léčebné paradigma

Můžeme proto hovořit o zóně rovnováhy, prostoru, ve kterém inteligence těla sama vyrovnává destabilizující podněty, a stejně tak i o zóně nerovnováhy, kde tento mechanismus nefunguje. Je velmi zajímavé, že pokud se tělo a mysl nachází v zóně rovnováhy, samo se navrací k přirozenému stavu. Tak například jsme-li unaveni, přirozeně si odpočineme či jdeme dříve spát a tělo srovná svou energetickou bilanci. Nebo když se příliš najíme při oslavě nebo si dopřejeme více mimořádně dobrého jídla, apetit nás na několik hodin či půl dne opustí, jíme přirozeně méně a zase se vrátíme do přirozeného stavu. Tak tomu ale není v případě, že se nacházíme v zóně nerovnováhy. Tam jsme naopak přitahováni k tomu, co nám škodí, co ještě prohlubuje naši energetickou neukotvenost. To znají mnozí z nás – alespoň jednou se nám jistě stalo, že místo odpočinku jako odpovědi na únavu jsme sáhli po stimulujících prostředcích, jakými jsou například káva, čokoláda či energetické nápoje. Nebo jsme nespokojenost se stavem svého žití zaháněli jídlem, abychom naplnili prázdnotu namísto hledání opravdové změny, která přinese pocit naplnění pro srdce. Tento zdánlivý paradox vychází z ájurvédského pojetí, na němž je založena celá léčebná teorie a praxe, a to, že věci podobných vlastností se zvyšují, když se potkají, a věci protichůdných vlastností se při vzájemné interakci vyrovnávají. V praxi to funguje například tak, že je-li v těle nadměrné množství tepla, podáváme hořké látky, které tělo chladí, nebo když máme zvýšenou suchost, přirozeně tíhneme k tučnějším potravinám či technikám, které tuto tendenci obracejí na opačnou stranu. Z tohoto principu vychází i homeopatie a další modernější (v čase) léčebné přístupy.

Šodhana a šámana – dva léčebné směry

Ájurvéda má mnoho klasifikací, které kategorizují její terapeutické přístupy. Jedno z rozdělení, na které narazíme téměř vždy, je rozdělení na redukční neboli očistné přístupy, jež se dají shrnout pod sanskrtské slovo šodhana, či naopak podpůrné, paliativní způsoby, pro které užíváme slovo šámana. Jelikož se jedná o základní kategorizaci, je dobré si ji představit trochu podrobněji. Šodhana znamená vyčistit, vycídit nebo vyleštit tak, až vše září ve svém nejlepším stavu. To je stav, kterého dosahujeme očistou. V zásadě chceme, aby tělo fungovalo optimálně ve všech svých složkách, a pokud tomu tak je, vykazuje známky nejen optimální činnosti, ale i tak vypadá. Stejně jako například dokonale seřízený, vyladěný a po všech stránkách synchronizovaně fungující automobil. Konkrétně se jedná o koordinaci trávicího procesu, přísunu a použití živin tkáněmi a orgány v těle, jež jsou předpokladem pro jejich optimální funkci a kompaktnost, odsun nežádoucích látek z těla, správnou výživu pro smyslové orgány a mysl, jež se potom prokazují fungováním na úrovni čistého a úplného vnímání. Tomuto stavu nejčastěji brání nečistoty nebo stagnace či blokáda volného toku energie (ve formě hmotných látek či vibračně) v různých částech těla. Zde odstranění toho, co do těla nepatří, a otevření průchodnosti jednotlivých cest je žádoucí. Toho se dosahuje různými očistnými metodami, z nichž ta nejkomplexnější je pančakarma. Jelikož se jedná o celostní systém sám o sobě, pojednám o něm odděleně. Při rozhodování, která očistná metoda je vhodná, je třeba brát v úvahu kromě našeho pracovního nasazení i to, kolik máme energie nazbyt, vždyť očista znamená vždy ubírání energie, i kdyby za účelem pozdějšího nabytí více energie. A jak si řekneme později, po očistě je nutné vždy odešlé z těla nahradit podpůrným programem či přístupy – vždyť kdyby člověk jen odebíral či čistil, nic by z něj nakonec nezbylo. Zde přichází ke slovu šámana, podpůrná terapeutická cesta, která tělu dává, co potřebuje, a tím ho vyrovnává. Šámana je vhodná všude tam, kde není možné pro stav či slabost člověka provádět očistu, a někdy je žádoucí sama o sobě. Například těhotná matka, malé dítě či starší člověk nejsou přirozeně ve stavu, kdy by pro ně byla očista správným přístupem, a tak je šámana neboli podpora organismu nejvhodnější terapeutická možnost. Šámana doslova znamená ukonejšit a zklidnit situaci, která vedla k nerovnováze. I zde se používají mírné očistné přístupy, tam, kde je nutné, ale pouze do takové míry, že energie je vždy v přebytku, než aby jí bylo méně jako ve stavu očisty. Je dobré se poradit se zkušeným terapeutem, který má i specializovanou znalost této oblasti o vhodnosti toho, který přístup, metoda a cesta jsou pro naši situaci nejvhodnější. Pokud se do něčeho pustíme sami, výsledek, tj. jak se cítíme, je pro nás důležitou zpětnou vazbou. Pokud na konci terapeutického procesu dojde k obnově našeho stavu do původního, či ještě lepšího než původního, pak jsme na správné cestě.

Pančakarma – vrchol terapeutického umu v ájurvédě

Mnoho je známo o komplexní očistné technice zvaná pančakarma. Pančakarma znamená pět různých způsobů, jimiž se z těla odstraňují nežádoucí látky, a tělo se tak uvádí do stavu harmonie. Já bych ji popsala jako chirurgický zákrok bez skalpelu. Má svoji přípravu, jež sestává z dosti význačné redukce stravy a úpravy životosprávy směrem ke klidové a bez zátěže, dále samotný očistný zákrok a potom rekonvalescence, kdy se využívá toho, že všechny cesty v těle jsou průchodné a otevřené, a k potřebným tkáním, orgánům a buňkám se transportují látky, které jim dají potřebnou výživu pro jejich lepší funkci. Celý proces trvá několik měsíců, v některých fázích je nutné nepracovat a zcela se věnovat očistnému procesu (paralela pobytu v nemocnici při samotném chirurgickém zákroku) a poté je nejdůležitější fáze rekonvalescence. Jelikož benefit této očistné techniky je známý, mnoho lidí ji vyhledává. Je třeba zvážit několik faktorů: pokud se vydáme do Indie či na Srí Lanku do míst, kde se pančakarma provádí, je nutné dát si dostatek času po skončení očisty, než se vrátíme do zaběhlého režimu. Pokud to uděláme příliš rychle, nejen klimatický, časový, ale i potravinový šok tělu mohou spíše ublížit než pomoci. Dále se musíme rozmyslet, zda chceme podstoupit očistu pro celkovou harmonizaci, či ze specifických terapeutických důvodů. Pokud ji děláme kvůli specifické nemoci či zdravotnímu problému, je třeba ji dělat léčebně, a nikoliv lázeňsky, tudíž v ájurvédské nemocnici, a nikoliv lázních. Taková místa v Indii jsou, nicméně je často nenajdeme přes cestovní kanceláře, které nabízejí a zařizují léčebnou turistiku. Moje zkušenost je taková, že někdy méně je více, a to doslova. Neprávně provedená očista (nikoliv pouze terapeutem, ale díky možnostem a silám toho, kdo ji podstupuje) může mít víc negativní dopad, než kdyby člověk odstraňoval nežádoucí látky z těla postupným a méně dramatickým způsobem. Zde opět přichází ke slova šámana, která je založená na tom, co všichni potřebujeme více než mimořádně dramatickou očistu, a to je každodenní rovnovážné umírněné žití, které vytváří většinu naší energie, a bude tak určovat ve výsledku kvalitu našeho života daleko více než jedna cesta do exotických krajin. Ale i ta může být rozhodujícím impulsem ke změně přístupu k životu a úpravě životosprávy, která nakonec bude opět znamenat možnost vytvářet si to, nač máme všichni právo, a to žít v radosti a rovnováze.

Pět kategorií léčby dle ájurvédy

1. Šódhana – detoxifikace

Vnější: aplikace tepla, moxibusce (nahřívání akupunkturních bodů pelyňkovými svitky), zábaly

Vnitřní: purvakarma příprava

Snehana – aplikace oleje, svédana – nahřívání

Pančakarma – pět metod odstraňování nečistot z těla

Paščatakarma – po-očistné metody

Rasajána – omlazování, vadžíkarana – posilování

2. Ahara – životní styl

Fyzický, mentální, používání řeči, meditace, požití zvuku

3. Ačára – dietní opatření

4. Šámana – paliativní či podpůrná léčebná opatření

Vnější: olejové masáže, zábaly, vany, držení oleje v ústech

Vnitřní: posílení trávicího ohně, pálení nečistot v těle, půst či mono dieta, omezený přísun tekutin, jóga a fyzická aktivita, slunění či vystavení se měsíčním paprskům, pobyt na čerstvém vzduchu, pranajáma

5. Apunarbhava – preventivní opatření

 


Jóga Dnes Konference
Mala Collective
Energy Studio jd
JógaMarket