Letní původní potraviny a produkty (ne chemicky upravované) nevyžadují náročnou přípravu a jsou snadno upravitelné. Tato strava má svou přirozenou energii a tělo ji dokáže dobře přijímat a využít ji. 

Problém může nastávat až ve chvílích „zajetých“ kolejí, kdy nerozlišujeme hodiny a dny, týdny a měsíce, roční cykly, vše nám splývá a vnitřní spokojenost chybí. V podstatě zapomínáme být vědomě sami sebou. Podobná situace většinou nastává ve chvílích napětí a strachu, které pomáhají v těle zabydlet se stresu. Čas je splývající veličinou přežívání a člověk má pocit, že vše se slívá dohromady, čas utíká rychle a nudně. Podobné situace jsou branou k tomu, být emocionálně závislý na jídle. Strava zde hraje minimální roli z hlediska živin a kvality, ale stává se záplatou na již zmiňované emoce. Je radostí, je uvolněním, je tím, co nám dodává alespoň po určitou chvíli pohodu a uspokojení. Přijímání potravy se stává emočním jezením, které může vést k problémům s příjmem potravy na jedné straně a obezitou (tloustnutím) na druhé straně. Z hlediska potravinářského průmyslu je to žádoucí efekt, protože člověk kupuje rafinované a chemické jídlo, které cyklicky působí na chuťové pohárky a uvádí je do vysoké aktivity. Mozek, který reaguje na podněty ze senzorů (chuťové pohárky) vydává zkreslené informace. Psychická závislost na jídle, která řeší stres a napětí, nepohodu a nespokojenost je zdrojem pro vnitřní nespokojenost a hormonální nepořádek v organismu.

Emocionální jezení je fenomén současné doby. Náš mozek je plastický a náš způsob života ho tvaruje. Vytvářejí se různé nové spoje, ve kterých jsou „zakódovány“ určité postupy, které pravidelně provádíme, aniž bychom si toho byli vědomi. Chemické látky, které v mozku odpovídají za přenosy informací, vytvoří takové nastavení libosti a mozek ví, že když například po celodenní práci plné stresu a shonu, přijde člověk domů, že to, co mu udělá dobře, je tuk a cukr. Lačnění po cukru se stává nebezpečné. Člověk se ale u toho naopak cítí dobře. Na většinu dne zapomněl a má pocit, že zregeneroval a odpočívá. Ano, mozek relaxuje, ale tělo přijímá zbytečnou energii, kterou večer již není schopno zpracovat. Toto může způsobit mnohé zdravotní problémy.

Abychom dokázali tyto tajemné nitky rozplést a poznali, jak se opravdu věci mají, je třeba alespoň 10 minut po příchodu domů a před jídlem dýchat a uvolnit se, abychom toto vše rozpoznali a mohli vědomě pročistit mysl, kočírovali její nároky a především ji uvolnili z tenze. Když se nám toto podaří, dojde k celkovému uvolnění a napětí, které by bylo vykoupeno emočním jezením, bude vědomě rozpoznáno a řešeno.

Základem je 10–20 minut meditace každý den! Není to tak mnoho času v porovnání s tím, který následně musíme vynaložit na řešení již vzniklých problémů v souvislosti s emočním jezením. Shodit několik přebytečných kil trvá několik měsíců, snížení vysokého krevního tlaku a stresu trvá ještě déle, a to nehovořím o celkové životní pohodě. Proto najít pár minut pro sebe v každém dni je osobní hygienou, která nám pomůže cítit se dobře a být zdraví (není-li genetika jiného názoru).

Dříve se před každým jídlem modlilo. Nemusíte s tím souhlasit a přijímat křesťanskou víru, ale bez slov hodnocení a řešení toho, co děláte, si před každým jídlem sedněte. Dostaňte se zavřenýma očima do vnitřního prostředí a pozorujte svůj dech. Každou myšlenku (...a že to bude cvrkot) nechte odejít. To zkoušejte právě otočením pozornosti k dechu. K dechu, který nám oznamuje přítomnost a život. Kde je pozornost, to rozvíjíme a v tom je i síla (obnova a boření stereotypů). Přes to se dostanete ke klidu a pak můžete jíst v pohodě a vědomě.

Meditace před jídlem i během něho (pomalé kousání, vnímání soust a jemnosti potravy, rozlišování chutí a pomalé polykání) vede k vyvedení se ze zajetých kolejí a cítění se!

• autor: Václav Krejčík
• zdroj fotky: Shutterstock.com