Jama a nijama (zákazy a příkazy podle Pataňdžaliho, resp. jemněji doporučení a návody) se podobají biblickému desateru a mohou zklidnit náš život řádem a obohatit jej smyslem. Neubližování je prvním doporučením na cestě adepta jógy. Cokoliv, co činíme, by především nemělo mít negativní dopady na okolí, i když to občas znamená záměrně se zpomalit. Cesta tu není cílem, kterého bychom měli dosahovat za každou cenu. Adept jógy je ohleduplný, a přestože se dívá vpřed, má vždy čas se porozhlédnout kolem (přivonět k růžím).

Ahinsa začíná už péčí o bezprostřední i širší okolí, ve kterém žijeme. Každý z nás má různé možnosti a míru vlivu, toto doporučení nás ale zejména vede k uvědomění si důsledků každodenních akcí. Vždy můžeme volit například šetrnější čisticí prostředky nebo upřednostňovat jídlo z domácí produkce. Můžeme a měli bychom také brát v úvahu, odkud pochází výrobky, které užíváme, za jakých podmínek vznikají.

Ahinsa se pak týká také neohrožování ostatních.  Ublížit můžeme nejen činem, ale i slovem – například pomluvou či jízlivou poznámkou. To se často děje v pracovním prostředí, kde bychom se jich měli vůbec vyvarovat. Mimoto že nepůsobí profesionálně za žádných okolností, nezřídka se také obrací proti původním šiřitelům. Neubližování je citlivé téma také mezi blízkými. Nemusíme zacházet až k extrémním případům násilí, stačí si uvědomit, kolikrát nastane situace zraňujícího nedorozumění.

Neubližování se nakonec netýká jen našeho okolí, ale především nás samotných. Ahinsa znamená také neničit (se), neomezovat možnosti, nezbavovat šancí. A samozřejmě si neubližovat ani při samotných lekcích jógy, vždy respektovat vlastní meze.

Nad svým životem nestále přemýšlíme. Pokud s něčím nejsme spokojení, změna je vždy možná. Nemusí to být okamžitě, ale vždy máme alespoň možnost přemýšlet, kudy se vydat dál, co můžeme udělat pro, abychom se cítili lépe. Není na škodu také zamyslet se nad tím, do jaké míry se na nepříjemnostech podílíme sami a popřípadě se pokusit o nápravu.

První z doporučení nás tedy vede k ohleduplnosti – k prostředí i lidem okolo, a zejména k sobě samým. Každý krok na cestě, každý čin, totiž začíná v nás samotných. Měl by tudíž vycházet ze zdravé podstaty.

• Autorka: Michaela Dombrovská
• Foto: Shutterstock.com